České tradici se směje celý svět. My se na to těšíme celý rok, pro cizince je to ostuda

Česká republika se oproti dalším světovým zemím vyznačuje celou řadou tradicí, které v zahraničí mohou někomu připadat bizarní. Skvělým příkladem je velikonoční pomlázka, kterou lze vnější optikou vykládat jako jednoduché opilecké bičování žen. Nad čím však v zahraničí mohou lidé také zvedat obočí je naše forma svátku, který připadá každý rok na 5. prosince. Tento zvyk má dětem připomínat, že činy nesou své následky.

Každá země má své tradice a i tradice dalších zemí se například nám, Čechům, mohou zdát podivné. To, co ale v řadě zahraničních zemí nechápou je zvyk, během kterého často dochází k vystrašení dětí, které v panické hrůze pláčou nad představou, že budou od své rodiny odneseny. Jedná se však o zvyk zcela nevinný a jediný jeho cílem je připomínat dětem, že existuje morálka a že dobré skutky se odměňují, zatímco ty špatné se trestají.

Dlouholetá česká tradice

Oblíbená zimní tradice, která připadá na 5. prosince, je svátek Svatého Mikuláše. Po domech a bytech obchází svatý Mikuláš v biskupském rouchu, doprovázený zpravidla alespoň jedním andělem a jedním čertem. Smyslem doprovodu je načrtnout dětem určitý morální kompas již od útlého věku. Rolí anděla je připomínat dětem, že dobré skutky se sluší odměnit. Rolí čerta je pak dětem připomínat, že skutky zlé by měly být po zásluze potrestány.

Mikuláš a jeho andělé tak obdarovávají děti různými pamlsky, často za odměnu za odrecitovanou báseň, nebo zazpívanou písničku. Rolí čertů je pak děti symbolicky vystrašit třesením řetězy, šklebením se a nebo jednoduše přítomností velkého pytle, ve kterém by takové hodně zlobivé dítko mohli čerti odnést.

Krásou tohoto zvyku je pak zejména to, jak si dobrovolníci, hrající role Mikuláše, andělů a čertů často dávají záležet se svými kostýmy. Děti často skutečně věří, že je navštívily nadpřirozené bytosti a zejména pro ty nejmenší se jedná o silný zážitek. Nic se však nesmí přehánět a to zejména se strašením. Naštěstí se snad nikdy nestalo, že by čert zlobivé dítě opravdu odnesl v pytli. To, co se však stává je, že jsou děti za své eskapády „odměněny“ bramborou, nebo kusem uhlí.

Proč ji vlastně slavíme?

Kořeny této tradice v českých zemích sahají stovky let do minulosti naší země. Původ postavy Mikuláše však sahá ještě hlouběji. Svatý Mikuláš byl skutečnou historickou postavou, konkrétně biskupem z města Myra, který byl známý tím, že s láskou pomáhal potřebným lidem ve svém okolí. Právě kvůli jeho laskavosti, která vešla do historie, se stal patronem dětí, které jeho svátek dodnes vnímají s láskou a nadšením.

V českých zemích se pak tradice v podobné formě jako dnes začala slavit někdy ve 14. století. Původně šlo o oslavu náboženského charakteru, kdy byla postava svatého Mikuláše coby patrona dětí oslavována, jelikož byla symbolem dávání a pomoci potřebným. Postupem času však tento svátek zlidověl a pomalu se proměnil do podoby, kterou známe dnes.

A jak to mají v dalších zemích?

Ačkoliv se naše podoba svátku svatého Mikuláše může zdát v některých cizích zemích bizarní, i jinde ve světě najdeme variace tohoto svátku. V sousedním Polsku například dětem v noci z 5. na 6. prosince svatý Mikolaj nosí dárečky, které jim nechává pod polštářem nebo v ponožce. Čert přítomen není, ale často je vyjádřen větvičkou s kouskem černé kožešiny, která má dětem připomínat následky špatných činů.

V sousedním Rakousku a Německu pak přichází svatý Mikuláš za doprovodu knechta Rumprechta, potažmo Krampuse. Pacholek neboli Knecht Rumprecht je vyjádřením trestu zlobivých dětí a je často ověšen řetězy a metlami. V Bavorsku a Rakousku však místo Rumprechta přichází s Mikulášem Krampus, což je variace čerta, která si získala oblibu i na internetu.

Mikuláš se dokonce dostal i do Spojených států, kde však zastává roli našeho ježíška. Jméno Santa Klaus vzniklo špatným vyslovováním holandského slova „sinterklaas“, což je zkratka slov „sint Nikolaas“ neboli svatý Mikuláš. Původně byl i americký Santa zobrazován v biskupském rouchu. Současnou podobu buclatého vousáče v červeném oděvu si vysloužil hlavně díky reklamní kampani značky Coca-cola, která jeho postavu využívala v reklamách. Tyto reklamy můžeme sledovat i my, když zemí projíždí vánoční coca-colový kamion.