Jméno, které dřív děsilo děti i dospělé. Dnes je hitem porodnic a tvrdě válcuje Elišky i Anny
Když jsem před lety vybírala jméno pro své dítě, došlo mi, že pod řadou křestních jmen si vybavím konkrétního člověka. Většinou šlo o spolužáky ze školy nebo kamarády z dětství, někdy ale i někoho, koho jsem už jako dítě v lásce fakt neměla. Není to samozřejmě nic divného, křestních jmen je podstatně méně než lidí, a proto se o ně musíme dělit s ostatními. Píšu to spíš pro uvědomění si, s jakou silou se s konkrétním jménem pojí jisté emoce.
Velmi často to bývá se jmény, která nás obklopovala jako děti. Dětská fantazie jede na plné obrátky a obrazy, které nám vytvoří, bývají silnější než skutečná realita. Když se budu držet jenom křestních jmen, moje první kamarádka v životě se jmenovala Káťa. S odstupem čtyřiceti let už jsem vypozorovala, že mám sklony každé Kateřině podvědomě víc důvěřovat. Víc než třeba Hankám, protože jedna Hanka mi přebrala prvního kluka. Asociace, které si s křestními jmény spojíme, jsou zkrátka někdy silnější, než bychom si přáli.
Křestní jméno může zkreslit pohled na jeho nositele
Podobné asociace si vypěstujeme i k literárním nebo filmovým postavám. A že někdy až moc silně, dokazují třeba vzpomínky herce Jana Čenského, který v nelibost diváků upadl kvůli své roli v seriálu Život na zámku. Jako doktor Bohata, který házel klacky pod nohy svému sokovi v lásce, doktoru Královi, v jednom z rozhovorů vzpomínal, že mu diváci v době vysílání seriálu jeho roli „neodpouštěli“. Přestože charakter role nic nevypovídá o charakteru herce, dokáže značně poškodit reputaci. Podobné je to i s křestními jmény.

Bláznivá Viktorka
Snad nejznámějším „odstrašujícím“ případem je jméno Viktorie. Snad každému naskočí okamžitá asociace na bláznivou Viktorku, kterou proslavila spisovatelka Božena Němcová. Většina z vás také ví, že bláznivá Viktorka má svou předlohu v reálné postavě. Viktorka, literární i ta skutečná, milovala život, byla mladá, krásná a rozhodně nehodlala nechat si protéct život mezi prsty. Nápadníků měla hodně, ona je však vytrvale odmítala. Až do chvíle, než poznala jednoho z vojáků, kteří se ubytovali v nedalekém Žernově. Do jednoho z nich se bezhlavě zamilovala, scházeli se a možná si i slibovali krásnou budoucnost, osud tomu ale nepřál. Vojáka převeleli a Viktorce se už nikdy nepodařilo jej najít. Když se pak vrátila domů, už nikdy nebyla stejná jako dřív.
Viktorka neměla šťastný osud
Tradovalo se, že z nešťastné lásky Viktorky a vojáka vzešlo dítě, které později pohodila do rokle. V knize Babička od Boženy Němcové Viktorka dítě utopí ve splavu, u skutečné Viktorky se nepodařilo prokázat, že se dítě Viktorce skutečně narodilo. Ani další osud však nebyl k Viktorce milosrdný, podle záznamů z matrik porodila ve svých 42 letech syna Jana. Dítě jí však bylo odebráno a po necelém měsíci zemřelo. Ona sama se pak toulala po okolních lesích, často ji vídali v jeskyních pod Žernovem nebo právě u splavu v Ratibořicích. Zemřela zesláblá a vyčerpaná životem, který nestihla prožít, ve svých 76 letech.
Viktorie jako vítězství
Navzdory negativním konotacím jména Viktorie se smutným osudem mladé ženy, která z nenaplněné lásky zešílela, je tohle jméno mezi rodiči v posledních letech dost populární. Ještě v osmdesátých letech jej dostalo jen pár novorozených holčiček ročně, po přelomu milénia nabralo na oblíbenosti. Snad za nepopulárností tohoto jména stála až silná vzpomínka na bláznivou Viktorku, snad obavy z toho, že tohle jméno nosí smůlu. Jméno Viktorie přitom znamená vítězství, a vítězství může být pro tohle jméno i skutečnost, že se snad konečně zbavilo ze své špatné pověsti.

Ani Barbory to nemají jednoduché
Podobný osud stihl i jméno Bára. A také tohle jméno proslavila Božena Němcová v povídce Divá Bára. Tahle literární Bára byla svým způsobem velmi nekonvenční dívkou. Dnešní optikou bychom řekli, že byla rebelka, svobodná, nespoutaná, prostě taková, jaké mladé dívky bývají. V tehdejší společnosti se ale nic takového nenosilo, a její otevřenost, sebevědomí, asertivita i jistá fyzická převaha nad vrstevníky ji dotlačily do postavení místní podivínky. A přestože šlo o děvče čestné a přátelské, nálepka „divá“ se s ní táhla celým příběhem. Tak, jako se možná táhlo s celým tímhle jménem napříč nositelkami. Která Bára si někdy nevyslechla že je divá, jako by snad nebyla.
Čas tupí negativní asociace
Jméno Barbora ovšem, stejně jako Viktorie, dokázalo odolat negativnímu postoji společnosti. Dnes patří mezi hojně dávaná jména, v roce 2024 byla Bára na 17. místě nejčastěji dávaných dívčích křestních jmen, Viktorie dokonce na druhém! Barbory potkáváme napříč generacemi, od mateřských škol po domovy pro seniory. A nakonec, každá nositelka jména, ať je jakékoli, píše svůj vlastní příběh, který může být daleko od osudů slavných literárních i filmových hrdinek.
Zdroje: Medium seznam, ČSÚ, Rozbor díla
