Češi ji milují, Američané nenávidí. Pohádku našeho dětství označili za „toxickou“ a nevhodnou pro děti

Tahle pohádka vás jako děti rozbrečela, ale pořád jste ji chtěli vidět znovu. Češi ji milují dodnes, Američani ji označili za nevhodnou pro lidskou psychiku. Rozdíl? My jsme zvyklí, že život není vždycky jen růžový, oni potřebují happy end i za cenu lži.

Karel Kachyňa natočil v roce 1976 českou verzi Andersenovy pohádky o mořské víle, která se zamiluje do pozemského prince natolik, že pro něj obětuje všechno. Kamerou pověřil Jaroslava Kučeru. Hudební složku svěřil Zdeňku Liškovi a hlavní roli nabídl Miroslavě Šafránkové žijící ve stínu slavnější sestry.

U nás film sbíral ceny a stal se klasikou. V Americe na to koukali s otevřenou pusou, co to sakra je, proč ta víla umírá, kde je nějaký šťastný konec.

Z Prachovských skal do mořských hlubin

Jaroslav Kučera čelil výzvě vytvořit podmořské prostředí bez velkých finančních prostředků a bez vyspělých technologií používaných ve velkých studiích. Rozhodl se nakonec využít přírodní scenérii v oblasti nedaleko Jičína, kde skalní útvary nabízely zajímavé možnosti pro ztvárnění vodního světa.

Mistrovská práce s osvětlením a úhly záběrů proměnila běžné české skalisko v magické podmořské království. Filmaři také navštívili zámek Veltrusy ve středních Čechách, hrad Sloup na severu země, lom nedaleko Prahy a barokní zahradu v centru hlavního města.

Účesy podmořských obyvatel vytvořili z přírodních materiálů, jako byly kořínky, větvičky a rozličná vegetace.

Sourozenecká dvojice v milostném trojúhelníku

Mladší sestra Šafránkových získala roli mořské bytosti, zatímco žila v pozadí své proslavenější starší sestry Libuše. Karel Kachyňa nicméně obsadil obě sestry, přičemž Libuše dostala roli pozemské aristokratky, která nakonec získá srdce milovaného muže.

Režisér chytře využil jejich podobnosti. V momentě, kdy princ vidí princeznu, pomyslí si, že tohle je ta dívka, která ho zachránila, a bere si ji, zatímco se skutečná zachránkyně dívá a pláče. A jako bonus se Libuše během natáčení dozvěděla, že čeká miminko.

Miroslava potřebovala pro fyzicky náročné vodní scény hned trojici náhradnic.

Jediný pohádkový počin režiséra

Kachyňa točil filmy různých žánrů celý život, ale pohádku natočil jedinkrát. A rovnou takovou, kde to nekončí dobře. V době, kdy komunisté chtěli jen veselé příběhy s happy endem, byla tohle dost velká drzost. 

Radovan Lukavský v pohádce ztělesnil otce hlavní hrdinky, panovníka všech moří. Jeho ztvárnění je navenek chladné, ale pod povrchem vřou ty nejhlubšími city.

Americký šok z české pohádky

Američtí kritici dostali málem infarkt, když to viděli. Pohádka má přece končit láskou a svatbou, ne smrtí hlavní hrdinky. Víla obětuje hlas, každý krok ji bolí, přesto prince miluje celým srdcem, a on si nakonec vezme úplně jinou dívku. Mořská panna se pak promění v pěnu a je konec. Kritici psali, že právě tohle traumatizuje děti.

Recenzenti vytýkali toxický obsah učící mladé diváky, že obětování se se nevyplácí a že láska vede ve většině případů k tragédii.

Pak Hollywood ukázal, jak se to má dělat

O několik let později velkostudio z Kalifornie natočilo vlastní interpretaci stejného příběhu. Zásadním rozdílem je, že mořská dívka dosáhne svého cíle, získá prince a prožijí společně šťastný život. Disney kompletně přepracoval Andersenův příběh tak, aby odpovídal americkým normám ohledně žánru pohádky.

Zatímco Amerika dílo odmítla, v Československu a později Česku se Malá mořská víla stala oblíbenou klasikou i u mladších diváků.

Reakce domácích diváků

Recenze od Čechů jsou většinou nadšené. Jeden divák napsal, že miluje právě to, že film neukazuje falešný svět, kde všichni žijí šťastně. Oceňuje kontrast mezi chladnou atmosférou a žhavými emocemi.

Zdroje: filmovyprehled.cz, cs.wikipedia.org, csfd.cz