Tohle nemá obdoby: Česko právě zažívá něco, co připomíná temné příběhy z 18. století. A to je teprve začátek!

Podle některých odborníků není důvod k panice. Ve skutečnosti bylo již v první polovině tohoto roku zaznamenáno více než 5 tisíc nakažených. Opravdu tato nemoc nezachvátí Česko a nemáme se jí obávat? 

S tímto nepříjemným, v dnešní době však již poměrně snadno léčitelným kožním onemocněním, se lidé setkali již před tisíci lety. První zmínka o svrabu dokonce pochází z období 1 200 př. n. l. Aristoteles o několik stovek let později popsal svrab jako kožní ložiska, z nichž vylézají malá zvířátka. Popis nemoci byl poměrně přesný. Dlouhá léta však odborníci pátrali, jak k jeho vzniku vůbec dochází. 

V současné době je velmi aktivní 

Až italský lékař Giovanni Cosimo Bonomo v 17. století prokázal, že je svrab způsoben parazitickými roztoči. Ty dnes známe pod názvem zákožka svrabová nebo chcete-li Sarcoptes scabiei. Toto jeho odvážné tvrzení bylo potvrzeno až o mnoho let později, v roce 1844. Tehdy vídeňský dermatolog Ferdinand von Hebra souhlasil, že je původcem skutečně tento roztoč. 

Od roku 2023 byl nejen v České republice zaznamenán velký nárůst tohoto onemocnění. Stalo se také nejčastějším onemocněním z povolání mezi zdravotníky. To, že je jím ročně nakaženo stále více lidí má několik příčin. 

Můžou za to turisté i špatná hygiena 

Podíváme-li se do historie, zjistíme, že se epidemie svrabu objevuje přibližně každých 15 – 20 let. Poslední velké vlny byly na našem území zaznamenány v roce 1970 a 1993. Navíc dochází k poklesu imunity populace. Protože se zvyšují hygienické standardy, náš organismus je méně vystaven běžným patogenům, což vede k oslabení obranyschopnosti. V kolektivech zároveň dochází ke zhoršeným hygienickým podmínkám. A to i díky velké migraci a turismu. Zvýšený pohyb obyvatelstva přináší nové kontakty a tím i vyšší riziko přenosu. 

Obrovskou hrozbou je svrab i proto, že k jeho přenesení nemusí dojít přímým kontaktem. Jednoduše stačí, když se člověk dotkne kontaminovaných textilií. Pokud jste si s úlevou po práci sedali v autobuse na volné sedačky, možná to není tak dobrý nápad jako dříve. Největší hrozba je v současné době v krajích Moravskoslezském, Jihomoravském a Olomouckém. Na pozoru by se však měli mít už i Pražané a občané dalších velkých měst. 

Půjde-li to takhle dál, počet nakažených překoná i rekord pocházející z roku 2023. Tehdy se nakazilo více než 9 tisíc lidí. Hrozba je o to větší, že parazit dokáže mimo tělo přežít i 3 dny. 

Největší svědění probíhá v noci 

Nepříjemné svědění a vyrážka. To jsou základní příznaky, kterých si osoba nakažená svrabem může všimnout. Nejvíce se projevují v noci. Teplo pod peřinou je pro zákožku svrabovou velmi lákavé. A tak dochází k aktivaci tohoto mikroskopického roztoče, který se začne zavrtávat do kůže člověka. V noci je navíc svědění nepříjemnější, než když je přes den člověk zaměstnán nějakou činností.

I v letošním roce má vlna svrabu slušně nakročeno. Uvidíme, zda se jí opět podaří překonat rekord stejně, jako tomu bylo v roce 2023. Aby nepropukla nepříjemná epidemie, je zásadní dodržovat osobní hygienu a mít se  na pozoru i při cestování.

Zdroje: Khszlin.cz, iDnes.cz, Szu.Gov.cz