Česko je na pokraji události, která tu nebyla celé roky. Ve vzduchu je cítit napětí

Filmy někdy dopadnou úplně jinak, než tvůrci zamýšleli. Vážný válečný thriller se může stát komedií, dramatická scéna zdrojem smíchu. Přesně tohle se stalo finskému snímku, který pomalu míří na domácí obrazovky. Diváci v kinech se bavili u momentů, které měly vyvolat napětí. 

Filmaři z Finska si dali záležet. Získali dvojnásobný rozpočet oproti prvnímu dílu, najali hollywoodské hvězdy, točili měsíce v Estonsku. A výsledkem je film, u kterého se měl divákům zatajit dech. Místo toho se u něj lidi chechtali. Film Sisu: Odplata se asi úplně nevyvedl tak, jak bylo zamýšleno.

Seděla jsem v sále plném lidí, kteří čekali na předpremiéru napínavé válečné jízdy. Ale pak přišly momenty, kdy protagonista přežil naprosté nesmysly. Lidé v kině se začali nahlas smát a místy dokonce i tleskat, což se mi v kině zatím nikdy nestalo. Jednoduše to nešlo brát vážně, hrdina měl k dispozici více životů než kočka. 

Tvůrci dostali více peněz a ztratili pevnou půdu pod nohama

Když Finové točili první Sisu, měli rozpočet šest milionů eur. Pro dvojku ale sehnali téměř dvojnásobek. Odplata s rozpočtem kolem dvanácti milionů se vyšvihla na čtvrtou příčku nejdražších finských filmů vůbec. Otázka zní, jestli se to vyplatilo.

Producent tvrdil, že záměrem byly delší akční scény a lepší vykreslení hlavní postavy. Problém byl v tom, že s tím rozpočtem pak mohli zrealizovat nápady, které by asi měly zůstat jen v hlavě. Příběh sleduje Aatamiho Korpiho, muže, který se vrací na okupované území, aby odvezl do bezpečí svůj rodinný dům. Pronásleduje ho však u toho velitel sovětské armády zodpovědný za smrt jeho blízkých.

Tank, který je schopný udělat salto

Hlavní hrdina během filmu provádí věci, které by normální člověk nepřežil. Spadne z útesu do oceánu a vypluje na pramici z dřevěných trámů, kterou si dal sám dokupy. Nebo si zasune čepel nože do otevřené rány. Vrcholem absurdity je moment, kdy použije dynamit k vystřelení tanku přes hraniční kontrolu, přičemž tank udělá v letu salto.

Ve finále pak použije balistickou raketu k pohonu vlakového vagónu, aby dohnal útěkáře. To už nejsou akční scény, to je pohádka pro dospělé s nadměrnou dávkou krve. Režisér Jalmari Helander přiznal inspiraci akcemi z osmdesátých let minulého století. 

Emoce ztracené v explozích

Helander chtěl do pokračování vnést více lidskosti a emocí. Během natáčení scény, kdy protagonista objeví fotografie zavražděné rodiny, prý všichni přítomní brečeli. To byl záměr. Vytvořit kontrast mezi brutální akcí a hlubokým zármutkem. Bohužel se tohle ve finálním střihu ztratilo. 

Divák má pociťovat soucit s mužem poznačeným válkou, ale těžko se soustředit na emoce, když o chvíli později ten samý muž skáče přes budovy a mlátí desítky nepřátel, přestože už není nejmladší. Natáčení probíhalo hlavně v Estonsku, protože moderní Finsko už nemá dost míst připomínajících poválečný terén. A produkce prý byla jedna z největších v estonské filmové historii.

Ruský generál s přehnaným přízvukem

Roli hlavního záporáka dostal Stephen Lang, kterého znáte z Avatara. Hraje tu sovětského velitele Igora Draganova a sám říkal, že jde možná o nejtemnější postavu, jakou kdy ztvárnil. Lang pronáší repliky s natolik přehnaným ruským akcentem, že to připomíná karikatury z béčkových filmů.

Helander zmínil, že nejtěžší k natočení byla scéna s granátem vhozeným do kola motocyklu. Podvodní záběry označil za otravné a časově náročné. 

Kritici chválí, lidé se smějí

Film získal na známém portálu Rotten Tomatoes hodnocení 95 procent pozitivních recenzí. Odborníci chválili spoustu akce a silnější příběh než v prvním díle. Různé filmové weby ho označovaly za výjimečný akční počin. Jenže diváci v českých kinech reagovali úplně jinak. 

Běžné publikum v sálech bralo film jako nechtěnou komedii. Smáli se momentům, které měly být napínavé. Někteří píší o fantastické zábavě a vtipném přehánění. Jiní poznamenávají, že jde o nesmysl, který se snaží být vážný, ale nedaří se mu to. 

Zdroje: Falcon tisková zpráva, en.wikipedia.org, csfd.cz