Česko se má připravit na nejhorší. Blíží se pohroma z Evropy, před kterou by i Pepin z Postřižin rázem vystřízlivěl

Na Evropu se žene něco, co nikdo nečekal. Příroda na nás vyvíjí nebývalý tlak, kdy během posledních let přibývá extrémních jevů. Česká republika se nachází v samém středu a odborníci varují, že není čas čekat. Přichází změny, při kterých by i Pepin z Postřižin vystřízlivěl.

Připravte se na změny, příroda zavelela.

Krizový režim

Střední Evropa, což znamená i Česká republika, čelí rostoucímu riziku extrémních jevů. Podle výroční zprávy Copernicus Climate Change Service a Světové meteorologické organizace (WMO), rok 2024 přinesl rekordní teploty v některých částech kontinentu, především ve středních a východních oblastech.

Zpráva také uvádí data o rozsáhlých povodních, bouřích a velkých výkyvech v množství srážek. Jedna část Evropy zažívala extrémní sucho s vysokými teplotami a častými požáry, zatímco druhá část bojovala s přívalovými dešti a bleskovými povodněmi.

Evropská agentura pro životní prostředí varuje před nepřipraveností jednotlivých států. V tom vidí největší problém, protože samotné škody po přírodních extrémech již v roce 2023 přesáhly 45 miliard eur.

Jak jsme zmiňovali, kromě sucha a veder jsou tu i silné bouře a supercely. Ty byly dosud podle studií spíše výjimečné na našem kontinentu, ale zvyšuje se riziko častějšího výskytu jako důsledek oteplování.

Jak se vyvíjejí jevy v Česku a regionu

Česká republika už se bohužel také ocitá v centru dění. Pro nás jsou zásadní dva problémy:

• Povodně a extrémní srážky – Výzkum o změnách klimatu mapuje, jak Evropu ovlivnila bouře Boris v průběhu záři minulého roku. Došlo k extrémním srážkovým úhrnům v celé střední Evropě, především v Německu, Rakousku, potažmo i Česku. Důsledkem byly obrovské škody na majetku, ale i ztráty životů.
• Extrémní teploty – V České republice stále roste počet dnů s extrémně vysokými teplotami. Dle dostupných zdrojů bylo právě těchto dnů minulý rok nejvíce, co kdy bylo zaznamenáno.

Odborníci popisují, že změny klimatu nejsou jen vysoké teploty, ale obecný nárůst extrémů. Bouřka často není jen pár blesků, ale přichází i s bleskovými povodněmi, tropické dny už není jen horko, ale často i ničivé požáry. Čím dál častěji tyto extrémy přichází z nenadání a státy nejsou plně připraveny.

Blíží se právě teď pohroma?

Konkrétní přírodní katastrofa na obzoru není, ale z meteorologických modelů vyplývá předpověď, ve které je velká pravděpodobnost, že v následujících týdnech se může objevit některý z těchto jevů:

• Bouře a supercela: Nemluvíme jen o pár hromech, na které jsme byli zvyklí kdysi. Toto jsou silné bouře doprovázené krupobitím a silnými nárazy větru, prozatím v ojedinělých případech i tornády. Studie uvádí, že s oteplováním celé Evropy vzrůstá pravděpodobnost výskytu takových bouří přibližně o 11 %.
• Přívalové deště: To už dnes také není jen krátká letní sprcha. Stále častěji se objevují přívalové deště trvající klidně i několik dní. Zároveň jsou doprovázeny velkým poklesem teplot, přičemž tyto výkyvy nejsou dobré ani pro člověka, ani pro přírodu. Tyto deště s sebou také nesou extrémní riziko záplav.

Proč právě teď?

Svou roli hraje geografická poloha. Tím, že se Česká republika vyskytuje mezi okolními státy, které se také rychle oteplují, hrozí nám dvojitá nálož extrémů, jelikož se všechny vlivy soustřeďují ve středu Evropy.

Odborníci varují před nepřipraveností. Většina států již zaznamenala rostoucí počet přírodních katastrof i ve středu kontinentu, ale stále nejsou na jejich příchod dostatečně připraveny. Meteorologické modely jsou stále přesnější a tím pádem jsou země o blížícím se problému informováni s předstihem. Bohužel dopravní infrastruktura, nakládání s přebytečnou vodou a ochrana lidí i majetku je stále na začátku.

„Pokud nepřijde zásadní impuls, který by klima ochladil, tak složení atmosféry a neustále se zvyšující koncentrace skleníkových plynů nás vedou k přesvědčení, že minimálně v horizontu příštích dvaceti třiceti let bude trend oteplování pokračovat,“ potvrzuje doc. PhDr. Miroslav Trnka, Ph.D., klimatolog z Výzkumného ústavu AV ČR v Brně.

Možné scénáře

Pokud by se scénář naplnil, a supercely a povodně by zasáhly Evropu současně, pro Českou republiku by to mělo ničivé dopady. Rozvodněné řeky zaplaví města a obce, zkolabuje doprava a zemědělci by přišli o veškerou úrodu, což samozřejmě znamená zdražení některých potravin.

Do toho se mohou eventuálně přidat i výpadky elektrické energie, což už jsme si v letošním roce jednou zažili. V ohrožení by byly samozřejmě i lidské životy. Ať je to extrémní vedro, nebo silné deště, obojí má dopad na lidské zdraví. Následky katastrof pak ovlivňují i psychiku.

Co můžeme dělat

Aby se Česká republika dokázala bránit blížícím se hrozbám, je nutné se připravit hned v několika oblastech. V první řadě je nutné stále pracovat na zlepšování systému varování a předpovědí. Konkrétně modernější meteorologické vybavení, více senzorů a radarů a propracovaný systém včasného upozornění obyvatel.

Stejně důležité je zvýšit kapacity pro zadržování vody v krajině, například pomocí retenčních nádrží a přírodních vodních ploch až po více zeleně ve městech, která je prospěšná během sucha i během dešťů. Je dobré lépe plánovat plochy určené pro novou obytnou zástavbu, aby se nezačínalo stavět někde, kde je velká pravděpodobnost extrémních přírodních jevů.

Důležitá je samozřejmě i informovanost obyvatelstva, když už k takovým případům dojde. Je dobré vědět, jak se chovat při evakuaci, kam volat v případě nebezpečí a jak neohrozit život sobě a nikomu jinému.

Je zřejmé, že Evropa, včetně České republiky, by se měla připravit na možné scénáře, které vyplývají z reálných dat. Rok 2024 ukázal, jak rychle se situace může zhoršit a letošní rok dosud také ukazuje spoustu výkyvů. To, co se dříve zdálo jako sci-fi, je dnes více než možné.