Česko v sobotu přepnulo televizi jako jeden muž. Seriály a filmy šly stranou, zvítězil úplně jiný typ pořadu

V sobotu večer už se nemusíme hádat o dálkový ovladač. Vypadá to, že jsme našli novou kolektivní terapii. Místo abychom hltali kriminálky, ve kterých teče krev proudem, milion lidí sleduje, jestli někomu steče krém z piškotu. Tento fenomén popírá všechny zákony moderní televizní zábavy, a přesto, nebo možná právě proto, funguje naprosto spolehlivě.

Je sobota, a většina republiky má po večeři a usedá k televizním obrazovkám. Kdyby v tuhle chvíli přistáli mimozemšťané a analyzovali naše chování, museli by dojít k závěru, že nejdůležitější věcí na planetě je správná konzistence máslového krému. Žádné zprávy, žádná politika, všude jen mouka, cukr a soutěžící ve stanu. Možná je to tím, že celá show nám pomáhá zapomenout na události posledních dní, a působí hlavně jako balzám na nervy. Vidíme snahu, možná i cítíme vůni vanilky přes obrazovku, ale hlavně na chvíli věříme, že svět může být laskavé místo, kde se soupeři místo podražení nohou navzájem povzbuzují.

Když vítězí cukrářská špachtle

Druhý díl čtvrté řady soutěžního pořadu Peče celá země, který sledovalo tuto sobotu 1,5 milionů diváků a stal se nejsledovanějším pořadem večera, nebyl žádná procházka růžovým sadem, i když o květiny v něm šlo především. Zadání znělo zrádně jednoduše: rozkvetlá louka. Háček byl v technice. Porotci Josef Maršálek a Míša Landová tentokrát soutěžícím sebrali jejich milované zdobicí špičky a do ruky jim vrazili špachtle. Kdo si myslel, že si oddechnou od náročných výzev v prvním dílu, ten se spletl.

Ve stanu to více než jako u cukrářů vypadalo spíš jako v ateliéru impresionistů. Nanášet krém tak, aby vypadal jako živý okvětní lístek, vyžaduje pevnou ruku a nervy z oceli. Stačil špatný úhel, příliš měkký krém nebo chvilka nepozornosti, a z uměleckého díla byla „matlanice“. Přesto se s tím všichni soutěžící, kteří se v civilu živí úplně něčím jiným, zdárně poprali.

Zlatá horečka na farmě v Doupovských horách

Hvězdou večera se stala žena, do které byste to na první pohled možná neřekli, a to Eliška Hlaváčová. Když totiž tato devětadvacetiletá maminka na mateřské, která s partnerem hospodaří na farmě v Doupovských horách a je tedy zvyklá především na tvrdou práci kolem zvířat a polí, vezme do ruky cukrářské náčiní, mění se v precizní umělkyni. Její malinový dort s pistáciemi nebyl jen zákuskem, byl to šperk, který korunovala kousky skutečného zlata.

Porota nešetřila superlativy. „Naprosto úžasná práce… Dort je vymazlený do posledního detailu… Nadupaný dort…, lahodný šťavnatý korpus, pevný krém, křupavá vrstva…“, to všechno a mnohem více rezonovalo celým stanem. Když ji vyhlásili Pekařem týdne, už podruhé za sebou, Elišce se vehnaly slzy do očí. A to je přesně to, co nás baví: vidět ženu, která běžně řeší hospodářství a děti, jak natře zrak všem ostatním a vytvoří něco dokonalého.

Konec snu pro milovnici aut

Soutěž je ale neúprosná a radost jednoho je vždy vykoupena smutkem druhého. Černý Petr tentokrát padl na Adélu Kubínovou. Pětadvacetiletá detailerka z Vizovic, jejíž vášní jsou rychlá auta a cestování, tentokrát do cíle nedojela. Její slunečnice měly sice energii a jasný tvar, ale v konkurenci, která v tomto díle nasadila laťku proklatě vysoko, to prostě nestačilo.

Adéla, která je zvyklá na precizní práci při leštění aut, to vzala s obdivuhodným nadhledem. „V součtu jsem byla nejslabší. Chuťově mám věci dobré, ale soupeři jsou silnější v dalších parametrech,“ přiznala upřímně. Nevymlouvala se na troubu nebo špatné počasí, a i tohle dělá tenhle pořad výjimečným, soutěžící umí prohrávat se ctí. Moderátorka Tereza Bebarová se s ní loučila těžce, jak sama řekla, vyhazov se nikdy neoznamuje lehce, zvlášť když vidíte, kolik energie do toho soutěžící dávají.

Zdroje: ceskatelevize.cz, seznam.cz, ahaonline.cz