Husáka si pamatuje každý, ale co ti ostatní prezidenti? Na tomto kvízu ztroskotá 90 % Čechů
Sledovat v Google Zprávách
Kdybychom vám zadali jen české prezidenty, měli byste to příliš snadné. A proto zahrneme všechny od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa. Začneme ale v nových dobách, tedy po sametové revoluci.
Po rozpadu Československa v roce 1993 vstoupila Česká republika do nové kapitoly svých dějin, totiž jako samostatný stát. Tato proměna s sebou přinesla i vznik nového prezidentského úřadu, navazujícího na tradici první republiky. I když pravomoci prezidenta ČR jsou spíš reprezentativní a vymezené Ústavou, přesto role prezidenta zůstala silným symbolem státu. A každý z těch, kteří po vzniku České republiky usedli na Pražském hradě, výrazně ovlivnil politickou i společenskou atmosféru svého volebního období. Dokonce naši čeští prezidenti zastávali svůj úřad dvě volební období. Z vůle lidu, neboť se do úřadu dostali přímou volbou celého národa.
Prezident je zrcadlem své doby
Prezidenti nejsou jen vrcholnými hlavami státu. Jsou odrazem celé společnosti a nálady v ní, ekonomických i společenských hodnot. A národ k nim vzhlíží s očekáváním. A přitom každý prezident, který v ČR, ČSR či ČSSR vládl, byl úplně jiný. Od Masarykovy filozofické hloubky, přes Gottwaldovu ideologii až po Havlovu morálku a Zemanovu polarizaci – každý z nich reprezentoval zcela jiný způsob vedení země.
Od vzniku samostatného Československa v roce 1918 až po současnou Českou republiku prošla prezidentská funkce mnohými proměnami. A to od symbolu demokratických ideálů přes nástroj totalitní moci až po moderní úřad s přímým mandátem od občanů. Každý z našich prezidentů zanechal v dějinách svou stopu – ať už jako symbol doby, ideolog nebo státník.
Prezident představuje jednotu státu a jeho důstojnost
Prezident republiky sice nemá výkonnou moc vlády, ale jeho role i tak zůstává velice významná: Reprezentuje ČR doma i v zahraničí a jeho osobnost ovlivňuje vnímání naší země jako celku. Lidé k prezidentovi vzhlížejí jako k nositeli určitých hodnot a jako ke státní autoritě s morálním přesahem.
