V Československu byl nikdo. V Americe ho zasypali tolika Oscary, že si je mohl mazat na chleba

Dítě, ze kterého bylo sirotek, vyrůstalo v chudobinci, ale díky talentu se probojovalo až na vrchol světové kinematografie. Jeho život jako by vyšel z hollywoodského scénáře. Jen s tím rozdílem, že všechno byla krutá skutečnost. 

Začínal jako chlapec, který ztratil vše, co měl rád. A skončil jako muž, jemuž celý svět tleskal ve stoje. V roce 1968 odešel za oceán prakticky bez haléře a už nikdy se nevrátil.

Gestapo mu zničilo rodinu, zůstal úplně sám

V roce 1932 se v Čáslavi narodil Jan Tomáš Forman, kterého všichni znali jako Miloše. Maminka Anna provozovala hotel u Máchova jezera a vypadalo to, že malého Miloše čeká normální dětství. Jenže pak začala válka a rodině se začalo dařit čím dál hůř. Gestapáci si přišli pro oba rodiče, matku Annu odvlekli do Osvětimi, kde umřela na tyfus. Otec Rudolf skončil v táboře Mittelbau-Dora a už se také nevrátil.

Malý Miloš najednou neměl nikoho. Teprve po válce se dozvěděl šokující pravdu. Jeho skutečným otcem nebyl Rudolf Forman, jak mu bylo odmala tvrzeno, nýbrž pražský architekt židovského původu Otto Kohn, který stačil včas emigrovat do Jižní Ameriky. 

Škola plná budoucích hvězd

Po válce se osiřelý Miloš dostal do internátní školy v Poděbradech pro válečné sirotky. Mezi jeho spolužáky byli třeba Václav Havel, bratři Mašínové nebo Ivan Passer. Formanovo pobývání na škole ale skončilo dříve, než ji stihl dodělat. Při společném sprchování si s kamarády tropili šprýmy na účet syna vysokého komunistického funkcionáře, kterého počůrali.

Smůla byla, že v ten okamžik ve dveřích stál profesor, který v tom viděl zesměšňování komunistické strany. Miloš musel školu opustit a dokončit střední vzdělání v Praze.

Cesta k filmové kameře

Původně chtěl studovat na DAMU, ale u přijímacích zkoušek dostal úkol zdramatizovat „boj za světový mír“ a úplně selhal. Naštěstí pro světové filmaře se na poslední chvíli dostal na FAMU, kde studoval scenáristiku. Sám přiznal, že na FAMU šel hlavně proto, aby se vyhnul vojně. A hned během studií začal dělat s Alfrédem Radokem na filmu „Dědeček automobil“ nebo později na představeních Laterny magiky. 

Zlatá éra československého filmu

V roce 1965 přišly „Lásky jedné plavovlásky“, které se zalíbily dokonce i v Americe a Forman za ně dostal nominaci na Oscara. Časopis Empire je později dokonce zařadil mezi nejlepší zahraniční filmy vůbec.

Ale skutečný hit přišel v roce 1967 s filmem „Hoří, má panenko“. Na hasičském bálu Forman skvěle ukázal, co všechno je u nás v té době špatně, a opět přišla nominace na Oscara. Právě díky tomuto filmu mohl vycestovat do Ameriky.

Útěk za svobodou

V srpnu 1968 byl Forman právě ve Francii, když do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy. Rozhodl se už se nevrátit a zamířil za americkým snem. S kamarádem Ivanem Passerem si pronajali malý byt v newyorské Greenwich Village.

Jenže začátky byly kruté. Forman vzpomínal, že byly dny, kdy měl na celý den jeden dolar, za který si kupoval nejčastěji plechovku chilli con carne a láhev piva. Poté, co nebyli s Ivane Passerem schopni utáhnout nájem, přestěhovali se do hotelu Chelsea, kde žila třeba Janis Joplin a horda dalších umělců. Majitel hotelu Stanley Bart byl naštěstí k neplacení nájmu tolerantní.

První americký nezdar

První americký film „Taking Off“ z roku 1971 diváci vůbec nepochopili a film totálně propadl. Pro Formana to byla rána pod pás, ale také důležitá lekce o tom, jak funguje Hollywood. Naštěstí za ním v roce 1974 přišli mladý Michael Douglas a producent Saul Zaentz s nabídkou natočit „Přelet nad kukaččím hnízdem“. A právě tady začala jeho cesta na vrchol.

Rok 1975 přinesl Formanovi jeho první velký americký úspěch. Přelet nad kukaččím hnízdem získal pět Oscarů, a to včetně toho za režii. Po tomto úspěchu přišel ještě větší hit. „Amadeus“ z roku 1984 dostal osm Oscarů.

Zdroje: idnes.cz, csfd.cz, idnes.cz