Český film, který milujeme už desítky let. Jeho název ale většina Čechů vůbec nechápe

Česká filmová scéna se může pyšnit řadou velmi kvalitně zpracovaných titulů, které má ve své sbírce. Některé jsou populární jen u nás v Česku, jiné si oblíbili i v jiných státech a dokonce obdržely zahraniční ocenění. Ne vždy ale na první dobrou rozumíme tomu, co název některých filmů skrývá. Právě jeden takový titul českého filmu dokáže rozlousknout jen malá skupina lidí.

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak důležitý je název filmu pro jeho zhlédnutí? Není jednoduché vymyslet jej tak, aby byl přesný a zároveň lákavý pro potenciální diváky. Je to však důležitější, než se může zdát. Když nás totiž film nezaujme svým názvem na první dobrou, šance, že si jej pustíme, automaticky klesá.

Proč je název filmu tak důležitý?

V dnešním světě, kde je neustále sváděn boj o diváka, je název prvním podáním ruky, které může zapůsobit buď dobře, nebo špatně. Je to způsob, jak pozvat diváka ke sledování a otevření mu dveří do světa příběhů. Dokáže vzbudit zvědavost, která je pro filmový svět zásadní, protože zvědavost budí zájem, a když nás něco nezajímá, pravděpodobně si to ani nepustíme.

S názvem filmu je to podobně jako s knihou, u níž často nejdříve soudíme obal. To souvisí s psychologickým efektem primarity, který uvádí, že první dojem hraje poměrně důležitou roli. Poutavý název probouzí očekávání a nastavuje celý tón pro filmový zážitek diváka.

Nejefektivnější názvy filmů by měly zasáhnout naše emoce ještě před shlédnutím první scény. K tomu by jim měly posloužit chytré slovní hříčky, rýmy a také jednoduchost. Mohou být také použity intriky, které už v titulu vytvářejí záhady a nutí nás klást si otázky, i když jsme film ještě vůbec neviděli.

Co by mělo v názvu zaznít?

Existují vzorce, které uvádějí, co by měl název filmu obsahovat, aby diváka zaujal. K jedním z nich patří například uvedení hlavní postavy v titulu. Pokud se film primárně soustředí na její příběh, může být uvedení jejího jména v názvu správnou volbou. Příkladem nám může být třeba film Forrest Gump, který je celosvětově oblíbeným.

Dalším důležitým faktorem může být zdůraznění tématu, který se ve filmu objevuje. To pomůže divákovi odhadnout myšlenku nebo emocionální jádro celého příběhu, což může být klíčové při jeho rozhodování, zda si film pustí, nebo ne. Když nejsme schopni odhadnout, o čem film bude, jednoduše ztrácíme zájem.

V neposlední řadě také funguje naznačení žánru, který bude ve filmu dominovat. Pokud do názvu zapojíte aspoň náznak toho, o jaký žánr se bude jednat, může to divákovi hodně napovědět, co od filmu může očekávat, a tím ho na sledování filmu nalákat.

Český film se skrytým názvem

V roce 1966 natočila režisérka Věra Chytilová jedno z důležitých děl československé filmové scény s názvem Sedmikrásky. Ačkoliv téma s názvem květin zní něžně, jedná se spíše o metaforu. Hlavní hrdinky jsou totiž dvě dívky, které nemají nic společného se sněžnou květinou. Chovají se zkaženě, provokativně a místy i nemorálně.

Cílem Chytilové bylo upozornit na povrchnost určitého životního stylu ve světě pseudohodnot a pseudovztahů. Film se tehdy setkal s kritikou, protože nepodporoval tehdejší ideály socialismu a komunismu a dle oficiálních institucí neměl nic, co by mohl předat obyvatelům tehdejšího Československa.