Tenhle film nám Francouzi závidí. Je to pro ně takový poklad, že ho promítají pro celou zemi

V minulosti jsme zde příležitostně psali o tom, jak se české produkty dostávají do zahraničí a širšího světa. Zpravidla se jedná o výrobky, kterým daly vzniknout „zlaté české ručičky“. Často se tak jedná o legendární české sklo, ale i o další vynálezy jako kontaktní čočky nebo kostkový cukr. Letos jsme však mohli slavit úspěch na poli umění, když se na prestižní filmový festival po více než třiceti letech vrátil český film.

Ačkoliv máme často pocit, že jsme malou a bezvýznamnou zemí, opak je pravdou. Česko od nepaměti výrazně ovlivňovalo evropské historické dění a dali jsme světu mnoho vynálezů, které změnily každodenní život nespočtu lidí po celém světě. Z hlediska filmových úspěchů však máme občas tendence zůstat upozaděni. To se však změnilo letos, když se český film dostal na prestižní filmový festival s tradicí začínající po druhé světové válce.

Prestižní filmový festival

Filmový festival v Cannes patří mezi ty nejstarší filmové festivaly ve světě. Založen byl již v roce 1946 a jeho působení pokračuje až do dnešních dní. Nejen jeho dlouhá pravidelnost z něj pak činí jeden z těch nejprestižnějších filmových festivalů na světě. Hravě se tak může řadit vedle filmových festivalů v Benátkách nebo v Berlíně.

Festival se v Cannes odehrává každoročně na francouzské riviéře a to zejména v květnu, kdy ani během letošního roku tomu nebylo jinak. Událost je rozdělena do několika částí či kategorií, ve kterých filmy proti sobě soutěží. V hlavní části probíhá klání dvaceti snímků bojujících o cenu Zlaté palmy. Dále probíhá promítání dalších snímků nesoutěžících o hlavní cenu, či promítání filmů zvolených porotou.

Právě Zlatá palma je v rámci tohoto festivalu tou nejprestižnější cenou, která se uděluje od roku 1955. Dalšími možnými oceněními jsou například Cena poroty, Velká cena či Cena pro nejlepšího herce či herečku.

Poetické road movie o svobodě

Snímek, který se během letošního roku úspěšně dostal na mezinárodní filmový festival v Cannes nese název Karavan. Režisérkou snímku je Zuzana Kirchnerová, která na festivalu naposledy slavila úspěch v roce 2009 se svým krátkometrážním filmem Bába. Poprvé se jí však podařilo dostat svůj snímek do hlavního programu festivalu.

Film je ve své podstatě road movie pojednávající o svobodě, mnoha podobách lásky a nespoutané lidské touze žít namísto pouhého přežívání. Otevírá téma rodičovství bez zbytečných příkras, s pochybnostmi, touhou i vinou. Do hlavní role svého celovečerního debutu si režisérka Zuzana Kirchnerová vybrala českou herečku Aňu Geislerovou, kterou si byla jistá od jejich prvního společného setkání.

Pro Zuzanu Kirchnerovou se jedná o zásadní moment její filmařské kariéry. Nejen, že se její debutový snímek stal okamžitým hitem, ale zároveň je teprve druhou českou režisérkou, jejíž film v rámci festivalu soutěžil. Na Redditu se v diskuzi objevil příspěvek fanouška festivalu v Cannes, který neváhal napsat, že „tento český film je hodný závisti, je dokonalý“.

Výrazný úspěch české audiovize

Po mnoha letech se tak česká filmařina může těšit skutečně zásadnímu úspěchu v rámci tohoto prestižního festivalu. Stalo se tak poprvé od roku 1994, kdy se na MFF v Cannes dostal mysteriózní animovaný film Lekce pro Fausta od legendárního československého animátora Jana Švankmajera. Umělecký animátorský majstrštyk je pokusem o aktuální pojetí Faustova mýtu a dodnes se jedná o uznávaný film.

Jedinou českou režisérkou, která se na festival kromě Kirchnerové dostala, byla v minulosti Věra Chytilová. Té se podařilo soutěžit taktéž v jedné z hlavních kategorií festivalu se svým snímkem Ovoce stromu rajských jíme, který byl do festivalu vybrán v roce 1970.

Čeští filmaři si tak mohou po letech připsat opět jeden zásadní úspěch, který pomáhá zviditelňovat českou kinematografii ve světě. Nezbývá než doufat, že takovýchto příležitostí bude v budoucnu přibývat. Ale najdou-li se další ženy či muži s takovým umem, jako Kirchnerová, nemáme se čeho bát.

zdroje: mk.gov.cz, cs.wikipedia.org, csfd.cz