Český film o Čachtické paní měl být hitem roku. Diváci ho ale vypínali už po 10 minutách

Asi všichni toto jméno známe. Alžběta Báthoryová straší v učebnicích, dokumentech i nočních můrách už staletí a filmaři po celém světě se k ní vracejí znovu a znovu. V roce 2008 vznikl o krvavé hraběnce další snímek s českou stopou. 

Nejdřív trochu kontextu, abyste měli lepší přehled, o čem mohl tento příběh vyprávět. Alžběta Báthoryová se narodila 7. srpna 1560 do rodiny, která patřila k absolutní smetánce uherské aristokracie. Jejím strýcem byl Štěpán Báthory, polský král, takže o dobré rodinné zázemí nouze nebyla.

V patnácti letech se provdala za Ference Nádasdyho, muže, který velel uherským vojskům v bojích proti Turkům. Zatímco manžel válčil, Báthoryová spravovala rozsáhlá panství a na svou dobu byla neobvykle vzdělanou ženou, která plynně hovořila několika jazyky.

Jenže kolem roku 1610 se na Čachtický hrad vydal státní úředník Juraj Thurzo a to, co tam našel, bylo přinejmenším otřesné. Čekaly jej tam mučené dívky a důkazy o dlouhodobém násilí. Báthoryová skončila doživotně uvězněna přímo na hradě, kde v roce 1614 zemřela. 

Soud s ní samotnou se nikdy nekonal, tedy alespoň ne v pravém slova smyslu. Její čeleď mezitím skončila na popravišti. Pověst o koupelích v krvi mladých dívek možná vznikla až dodatečně, historici se o tom přou dodnes, ale tak jako tak se chovala příšerně.

Filmaři ji milují (asi jako jediní)

Julie Delpy natočila v roce 2009 francouzský historický snímek, Maďaři přišli s hororem s Christopherem Lambertem a Juraj Jakubisko dokončil v roce 2008 velkolepé historické drama Bathory, kterému věnoval roky příprav i výpravnou produkci.

O zfilmování jsme se pokusili i my. Říkám pokusili, protože výsledek je opravdu jen pokus, nikoliv dílo, kterým bychom se mohli pyšnit.

V roce 2008 vznikl snímek Blood Countess v česko-kanadské koprodukci. V hlavních rolích se objevily Andrea Němcová, Naďa Vinecká a Kristina Uhrinová. Celý film trvá pouhých 67 minut, tedy méně než průměrný televizní film, a točil se v českých exteriérech.

Diváci, kteří Simandlovo jméno z dřívějška znali, měli zhruba tušení, co je čeká. Ti ostatní na to přišli sami a celkem rychle.

Simandl zklamal i tentokrát

Recenze byly natolik shodné, že výsledný dojem šlo jen těžko nazvat jinak než pohromou. Jeden divák poznamenal, že konečně chápe, proč Simandla kdysi nepřijali na filmovou školu. Jiný si posteskl nad hudbou, temně dunící elektronickou smyčkou, která podle něj dokázala unavit diváka dřív, než stačil pochopit, o čem film vůbec pojednává.

A herečky, které se ve snímku objevily, tam zjevně nebyly proto, aby předvedly herecké umění. Když má člověk k dispozici příběh o nejobávanější ženě středoevropských dějin, tajemném hradě a záhadě, kterou historici nerozlouskli ani po čtyřech stech letech, těžko si lze představit, že z toho nevznikne aspoň průměrný film. Simandlovi se to přesto podařilo.

I Čachtická paní si zasloužila víc

Je trochu frustrující sledovat, jak jméno tak fascinující historické postavy skončí jako lákadlo na průměrném plakátu. Báthoryová, ať už byla skutečně tou nelidskou bytostí, za kterou ji Thurzo považoval, nebo obětí dobového politického spiknutí, jak naznačují někteří badatelé, je osobností, která si slušné filmové zpracování zaslouží. 

Její příběh má všechno: moc, pád, záhadu a otázky, na které se dodnes nedá odpovědět jednoznačně. Blood Countess z roku 2008 tohle vše ignoroval a výsledek tomu odpovídá.

Příště, až někdo sáhne po Čachtické paní jako po filmové inspiraci, bylo by dobré nejprve otevřít historické prameny. A pak teprve zmáčknout tlačítko nahrávání.

A co vy? Viděli jste náš český počin? Co na něj říkáte? Sdílejte svůj názor v komentářích, velmi ráda si přečtu vaše postřehy a recenze.

Zdroje: csfd.cz, zlin.rozhlas.cz, cs.wikipedia.org