Experti varují: Tahle věc v obýváku Čechů děsí i zkušené psychology. Vysává energii a zavání průšvihem

Energie, interiér, noshp, psychologie, úzkost

Vypadá neškodně. Možná dokonce útulně. Je součástí většiny obýváků v Česku a na první pohled by nikoho nenapadlo, že právě ona může být tichým vysavačem vitality, motivace i radosti. Ale podle psychologů i odborníků na životní prostředí je čas přestat ji chránit. A teď to překvapení: drží si ji až 70 % domácností – dobrovolně.

Co je tou vysávající věcí? Starý, proleželý gauč. Ano, přesně ten. S flekem, co „už tam byl“. S promačkaným sedem, kde se válíte denně. S dekou, která zakrývá díru, a polštářky, které schovávají unavenou látku.

Psychologové upozorňují: všechno, na co si pravidelně sedáte, má zásadní vliv na vaši energii, držení těla i mentální nastavení. A starý, nefunkční gauč je doslova kotvou, která vás stahuje dolů.

Proč si ho necháváme?

Protože jsme si zvykli.
„Je pohodlný.“
„Pořád drží.“
„Je to jen gauč.“

Jenže podle interiérových terapeutů je to největší omyl:

opotřebovaný nábytek vysílá podvědomý signál, že se smiřujeme s málem,

usednutí do proleželého gauče = propadnutí do pasivity,

a starý gauč bývá ohniskem fyzické i psychické stagnace.

„To, na čem denně spočíváme, se stává naším zrcadlem. A unavený gauč = unavená mysl,“ říká uznávaná psycholožka.

Jak poznáte, že vás tato věc vysává?

Zvyk je železná košile – a právě u gauče to platí dvojnásob. Můžete si říkat, že je pohodlný, že přece ještě „drží“, že si na něj už tělo zvyklo… Ale co když si mezitím zvykla i vaše psychika na režim únavy a stagnace?

Odpovězte si na těchto 5 otázek bez přikrášlování:

Cítíte se po odpočinku na gauči nabití, nebo spíš vyčerpaní?
Vstáváte z něj těžko – nejen fyzicky, ale i psychicky?
Zakrýváte jeho opotřebení přehozy, dekami nebo polštářky?
Leží na něm věci, které už dlouho nikdo neposunul (oblečení, papíry, deky)?
Má váš gauč stejný tvar a pevnost jako před několika lety, nebo je „proseděný“?

Pokud odpovíte alespoň třikrát „ano“, je pravděpodobné, že váš gauč už není místem regenerace, ale pasivního útlumu.

Nechci investovat do změny. Co můžu udělat?

Změna nemusí znamenat utratit peníze. Mnohdy stačí vyměnit postoj, záměr a způsob, jak se k věcem vztahujeme. Pokud zatím nemůžete nebo nechcete pořídit nový gauč, můžete mu dát novou funkci i vyzařování.

Zde jsou způsoby, jak starému gauči vrátit život – a tím i sobě:

Vyměňte potah, nebo použijte kvalitní přehoz. Nová látka mění hmatový i vizuální dojem. Sytější nebo teplejší barva opticky aktivizuje prostor.

Zaměňte „utahané“ dekorační polštářky za nové – ideálně v barvách vitality (oranžová, tyrkysová, limetková, rubínová).

Přesuňte gauč o kousek jinam, nebo změňte úhel, pod kterým je v místnosti. V jiném postavení působí jako nový prvek, který podporuje novou perspektivu.

Zcela vyčistěte prostor pod a za gaučem. I tam se drží „stará energie“ – spolu s prachem a věcmi, které už neslouží.

Někdy je změna, kterou potřebujete, na dosah ruky – jen ji musíte pustit do prostoru.

Rituál „nového dechu domova“

Kdy? Ideálně večer, v tichu. Po úklidu, v klidu.
Co potřebujete?

svazek bílé šalvěje nebo santalovou tyčinku,

misku s vodou a špetkou mořské soli (symbol očištění),

svíčku – ideálně bílou, zelenou nebo zlatou,

ticho.

Postup:

Zapalte svíčku. Uvědomte si, že symbolizuje světlo nového začátku.
Pomalu projděte obývací pokoj se zapálenou šalvějí či tyčinkou. Jemně krouživými pohyby ve směru hodinových ručiček „vykuřujte“ prostor, kde stával gauč.
U každého rohu, kde se drží stagnace, můžete v duchu nebo nahlas říct:
„Otevírám prostor pro nový pohyb, svěžest a hojnost.“
Postavte misku se slanou vodou doprostřed místnosti. Nechte stát alespoň hodinu. Absorbuje zbytkovou těžkost.
Poté vodu vylijte mimo domov (nejlépe do země nebo do odpadu s vděčností). Svíčku nechte dohořet, nebo sfoukněte s přáním:
„Nechť zde proudí jen to, co mě podporuje.“