Na natáčení filmu zemřel milovaný herec, který bavil celé Česko. S takovou tragédií nikdo nepočítal

Natočení filmu vyžaduje poměrně velký filmový štáb. Do něj patří tvůrčí a produkční tým, technický tým, postprodukce a herci. Film je zkrátka umění kolektivní. Co se ale stane, když někdo během natáčení těžce onemocní nebo dokonce náhle zemře?

Taková situace staví celý štáb před těžké rozhodnutí: Přepsat scénář? Přerušit projekt? Anebo najít za danou osobu náhradu? U jednotlivých týmů to lze řešit zřejmě s těžkým srdcem, ale zřejmě snadněji, než kdyby šlo o herce. Technika v zákulisí či některé členy postprodukce bude možné vyměnit za kolegu.

Ale jak se postavit k situaci, kdy se natočí s hercem několik scén a on odejde vprostřed roztočeného filmu? Zvolit dubléra nebo využít moderní digitální technologie k náhradě herce? Anebo nedokončené dílo odložit a učinit z něj tichý pomníček?

Herci, kteří odešli při natáčení

Nutno říci, že u nás jsme nedohledali nikoho, kdo by zemřel přímo před kamerou. Kdežto v zahraničí se to stalo. Můžeme zmínit třeba osud amerického herce Brandona Lee, který byl smrtelně zraněn sečnou zbraní a zemřel doslova na place.

Naši někteří herci při natáčení zemřeli, tedy nikoliv přímo před kamerou, ale v průběhu vzniku filmu ano. A těchto hereckých osobností není zrovna málo. Pojďme se tedy podívat na to, co a komu se stalo, a jak situaci filmový štáb řešil.

Už svou práci nedokončili

Jan Tříska – zemřel tragicky po pádu z Karlova mostu v roce 2017. Jeho smrt ale nelze spojovat s filmem, neboť natáčet se mělo až následující den.

Jan Libíček – ten odešel v roce 1974, kdy za sebou měl osm natáčecích dní ve filmu Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách.

Režisér Václav Vorlíček o této tragédii vypověděl: „Při natáčení kterési scény jsme se s kameramanem dívali přes vodu a pozorovali, jak si Libíček povídá s Menšíkem. Jan se najednou skácel a padl zády do vody. Ihned k němu vyrazili záchranáři, aby vylovili těch jeho sto čtyřicet kilo z vody, ale bylo pozdě.“

Jan Libíček zemřel při převozu sanitkou v náručí Jaromíra Hanzlíka. Jeho vodnické scény musely být přetočeny; roli Lojzíka po herci převzal Zdeněk Řehoř.

Vladimír Ráž natáčení dokončil, a pak skonal

Vladimír Ráž – tento charismatický herec zemřel těsně po dotočení seriálu Zdivočelá země v roce 2000. Takže, jako by si datum svého odchodu pečlivě vybral. Dotočil seriál, tři dny odpočíval a pak odešel na onen svět. Zemřel pokojně, doma ve spánku. A premiéry seriálu už se nedočkal.

Nemocnice na kraji města a smrt miláčka českého národa

Jeden herec, který zemřel téměř na place, by tu přece jenom byl. Slavného primáře ortopedie Sovu v neméně slavné sérii o nemocnici na kraji města, měl původně hrát miláček Čechů Karel Höger. A kdo jsme ho znali – a také uvedený seriál – docela dobře si ho v dané roli představit umíme. Byl by jedinečný.

Karel Höger patřil k nejvýznamnějším českým hercům 20. století. A ten skutečně odešel hned po natočení jedné scény. Stalo se tak v květnu roku 1977, kdy bylo Karlu Högerovi 67 let. Dotočila se scéna, při níž primář Sova odchází do důchodu a pak přišla smrt. Byla nečekaná a rychlá, herce postihl infarkt myokardu. Jeho skonu želel celý štáb; žádný ze zúčastněných se tehdy neubránil pláči.

Přestože byl kus seriálu natočený, nebylo možné dát připravené scény do vysílání. Role primáře Sovy byla tedy obsazena slovenským hercem Ladislavem Chudíkem a všechno se točilo znovu. Karel Höger se v seriálu ale přece jen objevil. Jde o scénu na konci třináctého dílu: primář Sova odjíždí v moskviči a není mu vidět do tváře. Televizní režisér Jaroslav Dudek se tak rozhodl proto, aby herci vyjádřil úctu. Karel Höger byl jedinečný herec, pedagog a recitátor. Na jeho charisma, noblesu, hlas ani výjimečnou dikci nelze zapomenout.