Senioři hlasovali: Tohle byla největší hrůza z bytu za totáče. Škrábala jako rašple, ale kdo ji neměl, jakoby nebyl
Na těle nás škrábal, všichni měli problémy s pocením a dívkám přitahoval vlasy statickou elektřinou. Zní to jako noční můra, že? Z výsledku budete překvapeni.
Kdybyste měli možnost hlasovat o tom, jaký je nejhorší materiál z doby socialismu, který by to byl? Důchodci měli možnost vyjádřit svůj názor v hlasování na diskuzním fóru. Jeho výsledky byly pro mnohé překvapivé. Vybírat mohli hned z několika možností, ale vítězem v tomto hlasování se mohl stát jenom jeden. Chemlon byl ten nejhorší, jaký jste mohli mít. A to ho měl doma úplně každý.
Vítěz vyhrál na plné čáře
Tento materiál byl doslovný fenomén sedmdesátých let. Byl v každé domácnosti, každý ho měl a někteří ho dokonce nosili. I přes jeho rozmach nebyl vůbec příjemný. Dnes jsme zvyklí na přírodní materiály, které budou prodyšné a budeme se v nich cítit dobře. Chemlon přesně takovým materiálem nebyl. Škrábal, byl těžký, nepoddajný a v neposlední řadě se v něm člověk dost potil.
Na první pohled působil jako příjemná vlna, ale jakmile jste si ho oblékli, začala řada nepříjemností. Škrábání, pocení a elektrizování nebylo výjimkou. Původ tohoto materiálu sahá až „do dvacátých let dvacátého století, kdy šlo o to nahradit velmi žádané a drahé hedvábí,” doplňuje i60.cz.
Počátkem 40. let američtí vědci objevili novou látku, které dali název nylon. Pár let na to se nylon těšil velké oblíbenosti a začaly se z něj vyrábět nylonky. Možná vám tento název něco připomíná a ano, jsou to silonky. Po nylonkách toužila každá žena a ty v Československu obzvlášť. Jenže dostat sem tento materiál bylo těžké. Proto jsme si začali vyrábět své umělé vlákno, které jsme nazvali silon. Z něj se začaly vyrábět silonky, které si naše ženy absolutně zamilovaly.
Výhody a nevýhody
Abychom jej jenom nehanili, je potřeba také uvést, že má své výhody. Přírodní materiály jsou sice super, ale v jednom na umělá vlákna nemají. Oblečení z chemlonu má jednu obrovskou výhodu, kterou je praktičnost. Tričko z něj vyrobené se vám totiž nikdy nepomačká. Můžete ho vyprat a zapomnět pověsit nebo zmuchlat a hodit do kouta a stejně ho vytáhnete dokonale narovnané. Chemlon byl zkrátka v módě, a tak ho všichni nosili. Jeho vlastnosti už byly jen příjemným bonusem.
Kdyby nebyl tak levný, možná by ho ani tolik lidí nenosilo. A jelikož byl, lidé z něj začali dokonce vyrábět. Teď však nemluvíme o domácích kouscích oblečení, ale jiných výrobcích, jako byly například papuče nebo čepice. Háčkování polštářků nebo prostírání bylo denním chlebem mnoha žen. Dokonce byly k dispozici i návody na výrobu různých podložek nebo přehozů a pantoflí. O tom, zda byly tyto výrobky vkusné nebo ne si musí každý rozhodnout sám. Jedno je však jisté – dnes bychom to na sebe jen tak nevzali.
Domácí šatníky byly v době socialismu chemlonem a výrobky z něj úplně přeplněné. Kupodivu nikomu nevadilo, že byl ten materiál opravdu nepříjemný, elektrizoval a všichni se v něm potili. Jednou byl módní, tak ho nosili všichni a vyráběli z něj všichni. Kdo ho neměl nebo nenosil, jako by nebyl.
Máte ho? Možná má vysokou hodnotu
Chemlonové kousky už se dneska v domácnostech moc nevidí. Někteří sběratelé si je ale střádají a poté prodávají nebo dokonce draží. Na aukčních nebo bazarových portálech se výrobků z této magické plastové látky nachází celá řada. Pokud byste si chtěli koupit kobereček nebo podomácku dělané pantofle, zkuste mrknout tam. Nejdražšími kousky z této kategorie je obraz. Takový si přijde i na několik tisíc korun.
Pro mnohé občany mají tyto a podobné výrobky nevyčíslitelnou hodnotu. Jsou pro ně připomínkou mládí, bezstarostných let a své rodiny, od které některé výrobky z chemlonu dostávali. Zkrátka se jednalo o materiál, který všichni nosili, ale potají ho nesnášeli.
Zdroj: autorský článek, i60.cz, novinky.cz
