Chtěl jsem si v Kauflandu jen otevřít vozík. Odcházel jsem bohatší o 230 tisíc korun

Poklad nemusí ležet spolu s nepotřebným harampádím ve vašem sklepě. Můžete ho mít ve své peněžence spolu s drobnými mincemi, aniž to tušíte. Při placení si téměř nikdo podrobně neprohlíží mince. A právě detail rozhoduje, zda se jedná o obyčejnou minci nebo o poklad.

Otevírání nákupního vozíku v některých hypermarketech, jako je například Kaufland, dává příležitost prohlédnout si mince zblízka. Pozorné oko si může všimnout, že desetikoruna nebo pětikoruna, kterou otevírá vozík, je jiná než ostatní. Tehdy si uvědomí, že za ni může dostat mnohem více, než je její nominální hodnota, tedy hodnota, která je na ni vyražená.

Stará nemusí být cenná

V oběhu kolují mince, za které můžete dostat desítky tisíc korun. Tyto vzácné mince jsou nejen součástí sbírek vášnivých sběratelů. Jeden z těchto skvostů můžete nosit ve své peněžence. Hodnotu mince neurčuje její stáří. Za některé staré mince dostane jen pár korun, zatímco některé můžete prodat za téměř čtvrt milionu korun.

Co určuje její hodnotu

Jedním z kritérií, určujících hodnotu dané mince, je počet kusů této mince, vyrobených v jednotlivých letech. Tento údaj lze zjistit na webových stránkách České národní banky. Mince, jichž se v daném roce vyrazilo méně než 30 tisíc kusů, jsou považovány za mince s nízkým nákladem. Ani za tyto mince vám sběratelé nedají mnoho peněz.

Naopak prodejem mincí s vadou, tak zvanými chybotisky, si můžete přijít na více než 200 tisíc korun. Chybotisky jsou mince s vadou, vzniklou během tisku.

Chybotisky jsou žádané

Výrobní vada dělá z obyčejné mince cenný sběratelský předmět. Mezi takové výrobní chyby patří například chybějící tečka nebo letopočet, slabě vyražené číslice a další nepravidelnosti. Takové mince jsou v očích sběratelů jedinečné.

Stav má velký vliv na hodnotu

Stav mince je jedním z klíčových kritérií. Za poškrábanou minci, na které je na první pohled vidět, že byla hodně dlouho v oběhu, nedostanete ani korunu. A to ani za tu nejvzácnější. Sběratelé mají zájem pouze o nepoškozenou minci, která si zachovala dokonalý ražební lesk. Čištěním mince jí nevrátíte její lesk, sběratelé navíc poznají, že jste ji čistili.

Není desetikoruna jako desetikoruna

Mezi vzácné mince patří desetikoruna z roku 2000, kterých se vyrazilo pouhých 25 tisíc kusů. Jedná se o minci s motivem brněnského Petrova. Důvodem ražby tak malého počtu mincí je změna ražby. Na nových mincích se objevil hodinový strojek s ozubenými kolečky jako symbol příchodu nového tisíciletí, zatímco motiv Petrova byl upozaděn.

Přestože se jedná o vzácnou minci, dostanete za ni zhruba pouze 350 korun. Je-li v bezvadném stavu, můžete za ni dostat až 2 000 korun. Existuje však jiná vzácná desetikoruna, za kterou vám sběratelé dají 230 tisíc korun.

Vzácné desetikoruny z roku 1993

Klenotem nejen mezi desetikorunami, ale i mezi mincemi, je desetikoruna z roku 1993. Její vzácnost není skryta v portrétech T. G. Masaryka a M. R. Štefánika, které byly na ni vyraženy. Na mincích měl být také portrét A. Rašína, kvůli rozpadu Československé federativní republiky k tomu nedošlo. Jelikož těchto mincí bylo vyraženo 5 milionu kusů, sběratelé vám za jednu z nich nedají více než 100 Kč.

Jiná situace je u desetikoruny z téhož roku, ve které došlo při ražbě k drobné chybě. Symbol KČ u její hodnoty je menší, linka následně protíná písmena těsně u horní hrany, místo aby je protínala zhruba v její polovině. Za tuto vzácnou desetikorunu můžete dostat 230 tisíc korun. „Autor pak na vlastní přání přepracoval rubovou stranu a zvětšil písmena Kč. Původní podoba byla vyražena v počtu 1 000 kusů, které se dostaly do oběhu,“ vysvětlila Petra Vodstrčilová, mluvčí České národní banky.

Za pětikoruny moc peněz nedostanete

Zatímco za desetikorunovou minci z roku 1993 můžete dostat 230 tisíc korun, prodejem pětikorun nezbohatnete. Sběratelé mají sice zájem o pětikoruny z let 1997 až 2004, nepočítejte však, že za ně dostanete statisíce. Za více než za pár stovek je neprodáte.