Co podle psychologů znamená, když v obchodech a restauracích necháváte malá dýška
V obchodech nebo restauracích většina z nás instinktivně zaokrouhluje částku nebo přidává pár korun navíc. Ne pro každého je však tato činnost typická. Co o nás placení malého či žádného dýška podle psychologů vypovídá? Možná budete překvapeni, jak moc to sedí.
Všechno, co v životě děláme, má podle psychologů určitý význam. A to i situace, kdy v obchodech či v restauracích člověk nechává nižší dýška, než je v dané oblasti běžné. Zatímco někteří lidé berou zaplacení dýška v restauraci jako běžnou součást gurmánského zážitku, někdo chce peníze navíc v restauraci nechat pouze v případě, že byl skutečně spokojen. Co však na zanechání menšího dýška, než je obvyklé, říkají psychologové?
Malé dýško? Nezávislost nebo neschopnost empatie
Lidé, kteří odmítají zaplatit vyšší dýško, tímto svým postojem často dávají najevo svou nezávislost. Tento přístup bývá typický pro ty, kdo neradi jednají podle nepsaných pravidel a raději si tvoří pravidla vlastní. Dalším z povahových rysů, které můžeme při placení v restauraci sledovat, je také lakota či pečlivost. Zatímco někdo chce mít detailní přehled o svých financích, pro někoho je již samotné jezení v restauraci luxusní záležitostí, za kterou nechce zbytečně zaplatit více peněz. Již si totiž v myšlenkách představuje, co by za takovou částku mohl pořídit.
Podle placení spropitného někteří psychologové odhadují i míru empatie. Ti lidé, kteří se umí hůře vcítit do druhých, mají obvykle problém platit vyšší spropitné. Neuvědomují si, že tím číšníkům a servírkám rozhodně radost neudělají. Pro někoho je zase zaplacení přesně požadované částky součástí kulturního nebo osobního přesvědčení. Někdo byl zkrátka vychován tak, že se spropitné nedává, protože je práce číšníka samozřejmostí stejně jako jakákoliv jiná profese.
Výše spropitného je v každé zemi jiná
Protože se blíží období dovolených, je vhodné vědět, jaké spropitné bychom měli v restauracích jednotlivých zemí platit. V Česku je běžné spropitné ve výši 5 – 10 %. Podobnou výši v klasických restauracích můžete nechat i ve Francii, Itálii či Španělsku. V těchto zemích si však ověřte, zda již není spropitné zahrnuto v ceně jako takzvaný servisní poplatek. Ve Velké Británii bývá dýško zahrnuto automaticky. A to obvykle ve výši 10 – 15 %. Podstatnou část příjmu obsluhy dýško tvoří v USA či Kanadě. Zde se tak připravte na spropitné ve výši až 20 %.
Na placení v restauracích vydělával herec Josef Abrhám
O číšníkovi, který si rozhodně nevydělával jen na dýškách, vznikla jedna z nejznámějších československých komedií. Ve filmu Vrchní, prchni! ztvárnil hlavní roli falešného vrchního Josef Abrhám, po jeho boku se objevila i jeho skutečná životní partnerka Libuše Šafránková, která si zahrála filmovou manželku. Tento nestárnoucí snímek patří dodnes k nejoblíbenějším českým filmům. A to nejen díky vtipnému námětu, ale i skvělému hereckému obsazení a nezaměnitelné atmosféře.
Placení spropitného je dáno naší povahou
Zatímco v některých zemích je placení spropitného automaticky součástí platby, v České republice mají obvykle lidé na výběr. Mnohdy to o jejich charakteru vypoví více, než jsme si skutečně ochotni přiznat. V některých případech jde ale pouze o to, že lidé mají hluboko do kapsy a na spropitné jim už nezbývají peníze.
