Není to obyčejný pes, ale čtyřnohý psycholog v přestrojení. Podle veterinářů jde o nejlepší plemeno na světě

Psychiatr vám může napsat recept, psycholog vás vyslechne. Ale pes, ten tu pro vás je, kdykoliv jej potřebujete, a to bez otázek. Veterináři už kolikrát sestavili žebříček plemen, která dokážou nejlépe pomáhat lidem s úzkostmi a depresemi. A mezi stálicemi najdeme právě tato plemena.

Žijeme v době, kdy je stres normální a být unavený je skoro cool. Čím dál více lidí všech věkových kategorií bojuje s depresemi nebo úzkostmi. Psychické zdraví by přitom mělo být priorita číslo jedna, ale bohužel často je až na posledním místě.

Přitom cesta k lepší náladě nemusí nutně začínat v ordinaci psychiatra nebo u lékárníka s předpisem na antidepresiva. Jasně, když je to vážné, bez odborníka to nejde. Ale někdy stačí jen někdo, kdo vedle vás potichu leží, odfukuje, zkrátka je tu s vámi. A tím někým může být pes.

Hormony štěstí na zavolání

Když si pohladíte psa, klesne vám tlak, zpomalí tep a tělo vypustí méně stresových hormonů. A když se mu podíváte do očí, začne vám v žilách kolovat oxytocin, hormon zodpovědný za pocit štěstí. Navíc psi dokáží neuvěřitelně rozpoznat náladu. Poznají, že je vám mizerně, ještě než to zjistíte sami. 

Pokud hledáte menšího společníka s obrovským srdcem, kavalír king Charles španěl je podle veterinářů jednou z nejlepších voleb vůbec. Tenhle malý šlechtic s hedvábně lesklou srstí a sametovýma očima má za sebou staletí života po boku evropské aristokracie.

Jsou to psi, kteří žijí pouze proto, aby byli nablízku svému člověku. Milují fyzický kontakt, rádi se tulí a dokážou na vašem klíně sedět hodiny, aniž by to považovali za ztrátu času. Když pláčete, ulehnou vám na hruď. Když se chechtáte, vrtí se jim celé tělo nadšením.

Majitelé kavalírů hlásí lepší psychickou kondici, méně záchvatů úzkosti a celkově větší spokojenost se životem. S takovým malým andělem po boku je těžké zůstat dlouho smutný.

Kopa radosti ze švýcarských Alp

Nejčastěji se však na předních příčkách žebříčku umisťuje bernský salašnický pes. Tento alpský obr s váhou i přes 80 kilogramů a srstí připomínající plyšovou deku má srdce, které by se rozdalo. 

Berňáci, jak se jim lidově říká, patří k nejlaskavějším plemenům vůbec. Sice jsou mohutní a na první pohled působí nedostupně, jenže jejich povaha je jako balzám na duši. Jejich vyrovnanost se životem působí jako uklidňující pilulky. Když se k vám přimáčknou, cítíte se v naprostém bezpečí.

Kromě toho si vyberou „svého člověka“ a pak mu zůstávají věrní celý život. Pro lidi s depresemi nebo úzkostmi je tohle něco neocenitelného. Máte jistotu, že je tu někdo, pro koho jste tím nejdůležitějším na světě, kdo vás nikdy nenechá na holičkách.

Nyní odložme růžové brýle

Samozřejmě, že než si pořídíte jakéhokoliv psa, musíte zvážit praktické záležitosti. Bernští salašničtí psi jsou obrovští, vyžadují značný prostor a každodenní pohyb. Do garsonky se jednoduše nehodí.

Jejich srst potřebuje pravidelnou péči, jinak to u vás doma bude vypadat jako po sněhové vánici. Veterinární ošetření velkého psa stojí slušné peníze. A co se týče jídla, berňák toho sní tolik, že byste mohli v klidu nakrmit celou smečku kavalírů.

Ale když už jim dokážete poskytnout vše potřebné, dostanete naprosto úžasného přítele. Přítele, který vás donutí vstát z postele, i když se vám nechce, protože zkrátka musíte ven. Který vás přiměje se hýbat a dýchat čerstvý vzduch. A hlavně přítele, jehož láska nezná hranic.

Musíme však zmínit jednu smutnou pravdu. Bernští salašničtí psi se dožívají průměrně jen sedmi až deseti let. U velkých plemen je to bohužel standard, ale pro lidi s duševními problémy může být tato informace zásadní.