Tuhle princeznu si pamatují všichni podle tváře. Šel z ní totiž větší strach než z Polednice klepající na dveře

Vzpomínáte na tu roztomile nemotornou princeznu, co zatoužila vyměnit korunku za valchu? S kouzelnými jablíčky a odvahou vkročila do světa pradlen, aby zjistila, že i královský původ má své limity. 

V jednom království, konkrétně v tom, které se rozkládalo kolem nádherného zámku Červená Lhota, žily dvě dívky, které by si člověk mohl snadno splést. Na jedné straně princezna Marion, obklopená přepychem, nudou a dvorní etiketou, na straně druhé prostá pradlenka Madlenka, trávící dny nad neckama plnýma prádla. Každá z nich toužila po životě té druhé. Princezna záviděla pradlence svobodu a pradlenka princezně zase pohodlí. A jak už to v pohádkách bývá, našla se kouzelná babička, která dívkám pomohla si své životy vyměnit.

Pohádka „O štěstí a kráse“ z roku 1986 v režii Libuše Koutné si i přes relativně skromný rozpočet našla cestu do srdcí diváků. A to především díky dvojroli Markéty Fišerové, která v obou postavách excelovala. Jako princezna Marion byla Fišerová noblesní a trochu rozmazlená, jako pradlenka Madlenka zase temperamentní a plná života. 

Temperamentní princezna, ze které šel občas strach

Pradlena Madlenka po záměně identit skutečně chvílemi naháněla hrůzu, ovšem nikoliv jako pradlenka, ale jako princezna. Když se například princezna Marion v přestrojení dostala k neckám s prádlem, působila jako slon v porcelánu a všichni se třásli, že zničí veškeré prádlo v zámku, včetně Madlenky, která kolem ní běhala a mumlala, že jí určitě zapere nebo srazí prádlo.

Pohádka těžila z výborného hereckého obsazení. Vedle Markéty Fišerové v dvojroli zazářil Pavel Trávníček, který zde výjimečně nehrál prince, ale roztomile ušmudlaného kominíka Vendelína. Jako princ Petr se představil mladičký Karel Roden. Skvělá byla také tetička Julie v podání Zdeny Hadrbolcové a kuchař Josef, kterého ztvárnil legendární Lubomír Lipský. 

Tragický osud talentované herečky

Markéta Fišerová nejen v této pohádce ukázala silné herecké nadání. Příběh samotný má šťastný konec, osud jeho hlavní představitelky bohužel nikoliv. Role princezny Marion a pradlenky Madlenky patří k nejzářivějším momentům kariéry Markéty Fišerové, ale zároveň také k jejím posledním. Krátce po natáčení jí do života vstoupila vážná nemoc, která talentovanou herečku připoutala k invalidnímu vozíku a předčasně ukončila její nadějnou hereckou dráhu. Dodnes jí však věrně stojí po boku její manžel, známý moderátor Marek Eben.

Když méně znamená více

Mezi diváky převládá názor, že „O štěstí a kráse“ patří k těm pohádkám, které dokazují, že i s minimem prostředků lze vytvořit dílo, které diváky potěší a přetrvá generace. Jak uvádí jeden z fanoušků: „Krásná ukázka v čem starší pohádky absolutně válcují ty soudobé – velmi půvabná a sympatická princezna/pradlenka jež předvádí výborný herecký výkon, milá hudba a krásné písničky, příjemný humor, žádné přihlouplé fórky… Ta má především potěšit, zahřát u srdíčka a to zde platí na 100%.“

Zajímavostí je, že podle stejného scénáře vznikla v roce 1990 v režii Karla Weinlicha i rozhlasová pohádka „Jablíčka dobré víly“.

Poselství o štěstí a kráse

Hledám štěstí, hledám krásu. To je prastará touha člověka, kterou pěkně zachycuje tato milá pohádka. Co je ale na tom příběhu tak osvěžující? Ze zámku se není kam hnout a v prádelně se dře od rána do noci, ale když si obě dívky vyzkoušejí život té druhé, dozajista pochopí jednu věc: štěstí se neukrývá ve věcech, ale v tom, jak se na ně díváme. Každá situace má své výhody i nevýhody, a to je právě ta moudrá pravda, kterou pohádka nenásilně předává.

Princezna objeví, že život v prádelně není jen o svobodě, a pradlenka pozná, že královské komnaty nepřinášejí jen blahobyt. Pohádka vrcholí překvapivým zjištěním, že dívky jsou ve skutečnosti sestry a že tetička Julie s kuchařem Josefem jsou jejich rodiče.

Zdroje: cs.wikipedia.org, fdb.cz, csfd.cz