Vědci to konečně spočítali: Lidé, kteří se dožívají více než 100 let, se narodili ve stejném měsíci

Mít v genech dlouhověkost je výhra v loterii, ale ukazuje se, že jedním z výherních čísel na vašem losu je i měsíc, kdy jste přišli na svět. Vědci už léta zkoumají demografická data a nacházejí v nich souvislosti. Pokud jste se narodili ve správné části roku, máte statisticky vyšší šanci, že se dožijete stovky. A pokud ne, víme, jak tento handicap dohnat životním stylem.

Lidstvo se od nepaměti snaží najít recept na nesmrtelnost nebo alespoň na to, jak oddálit konec. Zaměřujeme se na jídelníček, polykáme doplňky stravy a trápíme těla v posilovnách. Přitom jeden z faktorů, který může hrát poměrně zásadní roli, máme daný dávno předtím, než si vůbec uvědomíme sami sebe.

První měsíce vývoje dítěte jsou kritické a prostředí, do kterého se narodí, formuje jeho imunitní systém a odolnost na celá desetiletí dopředu. Teploty, množství slunečního svitu, dostupnost čerstvých vitamínů pro kojící matku a především virová nálož v ovzduší v době porodu, to všechno jsou proměnné, které se mění každým dnem v kalendáři. Odborníci z Chicagské univerzity se na tento fenomén podívali zblízka a jejich závěry mnohé překvapily. Existuje totiž několik měsíců, ve kterých se rodí nejvíce stoletých lidí.

Listopadová výhra v loterii života

Jestli máte v občance napsané datum narození v listopadu, můžete si rovnou otevřít šampaňské. Nebo si ho schovat na později, času máte dost. Právě lidé narození na podzim, a listopadoví obzvlášť, totiž statisticky válcují ostatní v disciplíně zvané dlouhověkost. Když se američtí vědci podívali na zoubek patnácti stovkám stoletých lidí, zjistili, že podzimní děti sfoukávají sto svíček na dortu mnohem častěji než kdokoli jiný.

Pokud totiž jste „podzimní“, vaše máma si v rozhodující fázi těhotenství užívala léto plné čerstvého ovoce a zeleniny. Do vínku jste tak dostali solidní vitamínový základ, protože v tomto období je na trhu dostatek čerstvé ovoce a zeleniny. Navíc jste se narodili do chladného počasí, a tím jste se vyhnuli letním vedrům, která dávají novorozeneckému organismu zabrat. A co je hlavní, než udeřila ta pravá, tuhá zima s chřipkami, stihli jste už trochu povyrůst a zesílit.

Zato jarní oslavenci, hlavně ti březnoví nebo květnoví, to mají o poznání těžší. Narodí se totiž rovnou do období, kdy zrovna vrcholí nebo doznívají epidemie respiračních chorob. A chytit ošklivý virus hned v prvních týdnech života není žádná legrace; může to imunitu ovlivnit na zbytek života. K tomu si přičtěte fakt, že jejich matky strávily závěr těhotenství v zimním šeru s minimem slunce, takže hladina vitamínu D, který je důležitý pro kosti a imunitu, nemusela být zrovna vysoká.

Jak přelstít kalendář

Samozřejmě by bylo bláhové házet být nešťastní z toho, že jste se narodili v květnu. Mnohem větší vliv než datum narození má to, jak se ke svému tělu chováte během života. Odborníci se shodují, že genetika ovlivňuje délku života asi z 25 až 30 procent. Zbytek záleží na životním stylu.

Pokud se podíváme na tzv. modré zóny, tedy místa na Zemi, na kterých se lidé běžně dožívají stovky v plném zdraví, najdeme společné jmenovatele, a tím je strava. Například v Japonsku se jí jen střídmě a ne úplně do sytosti. Chronické přejídání zatěžuje organismus metabolickým stresem, který vede k rychlejšímu stárnutí buněk. A co jíst? Jídla bohaté na rostlinné bílkoviny, luštěniny, ořechy a jen málo zpracovaného masa a cukru.

Pohyb, který nebolí, ale léčí

Dalším důležitým faktorem je pohyb. Ale pokud si myslíte, že hodina v posilovně vykompenzuje osm hodin sezení u počítače, tak ne. Lidé, kteří žijí nejdéle, nechodí do fitka zvedat činky. Místo toho se hýbou neustále a přirozeně. Pracují na zahradě, chodí pěšky, jezdí na kole do obchodu, vaří, uklízejí. Jejich metabolismus je v konstantním, mírném chodu, což udržuje cévy pružné a srdce výkonné. Takže ani listopadové datum narození vás nezachrání, pokud strávíte život na gauči.

Neméně důležitá, ač často opomíjená, je psychohygiena a sociální vazby. Osamělost zabíjí spolehlivěji než vysoký cholesterol. Studie opakovaně prokazují, že lidé s silnými sociálními vazbami, ať už v rodině nebo v komunitě, mají nižší hladinu stresových hormonů. Chronický stres způsobuje v těle zánětlivé procesy, které jsou podhoubím pro většinu civilizačních chorob, od rakoviny po Alzheimerovu nemoc. Mít důvod ráno vstát z postele, v japonštině nazývaný „ikigai“, je doslova životabudič. A samozřejmě, dopřávejte si i dostatečný a pravidelný spánek.

Zdroje: pmc.ncbi.nlm.nih.gov, bluezones.com, uchicago.edu, newscientist.com, rd.com