Miliony Čechů na dnešní večer zruší plány. Česká televize vysílá film, který přepsal dějiny
Některé příběhy nezestárnou ani po desítkách let. Diváci se k nim stále vracejí; ať už třeba v knižní podobě, tak v televizi či na streamovacích platformách. Když se totiž propojí síla klasické literatury s filmovým uměním, může vzniknout neuvěřitelný zážitek.
A diváka zasáhne tím, že ho vtáhne do příběhu – do dané doby a do blízkosti hlavních postav. Jestliže po takovém příběhu toužíte, pak je k tomu dnešní večer jako stvořený. Pohodlně se usaďte a nechte se vést obrazem, slovem i emocemi.
Nejméně sedm filmových verzí
Dnešní snímek vás dokáže zcela pohltit, a zároveň přivést i k zamyšlení. Není totiž jen filmovou adaptací, ale příběhem vnitřní síly člověka, který hledá vlastní identitu a místo ve společnosti. Zmíněný příběh se dočkal několika zpracování, ovšem to, které uvidíte dnes, je zřejmě nejzdařilejší.
Pokud se nemýlím, tak první dvě nebo tři adaptace vznikly už v době, kdy byl film ještě němý – tedy před více než sto lety. V roce 1944 natočil americké drama režisér Robert Stevenson. I když byl snímek silně romantický, přece jen z něj bylo cítit hodně temné drama. V roce 1973 ho zpracovala také ČsT a uvedla jako televizní inscenaci s Martou Vančurovou a Janem Kačerem. Ta je oproti americkému filmu komornější a citlivější. Rok 1983 obohatil diváky o britský romantický seriál se Zelah Clarke a Timothy Daltonem v hlavních rolích.
V roce 2006 uvedla britská televize příběh jako televizní minisérii; ta jediná měla odlišný název. I když tvůrci zachovali věrnost předloze, přece jen je z příběhu znát tempo moderní doby. S další verzí přišel režisér Cary Joji Fukunaga v roce 2011. Každé zpracování má určitě své kouzlo; některé je spíš romantické, jiné klade důraz na společenskou kritiku, další na temné tajemství. Ale teď už zpět k dnešnímu titulu.

Zeffirelliho poetická vize: symfonie lásky a tajemství
Film vznikl v roce 1996 v koprodukci Francie, Itálie, Velké Británie a USA. Režíroval Franco Zeffirelli. Snímek byl natočen podle románu Charlotte Brontëové, a vy už všichni víte, že jde o příběh Jany Eyrové. Spisovatelka vytvořila částečně autobiografický román, protože se v něm odráží i kus jejího života. A zbytek je fikce.
Zeffirelli touto lyrickou a vizuálně působivou adaptací klasiky vytvořil silný příběh o morálce, odvaze a lásce. K atmosféře filmu přispěla kamera, která zachytila anglický venkov s melancholickým půvabem a hudba podtrhla dramatické, ale i intimní okamžiky. Herečka Charlotte Gainsbourg ztvárnila Janu Eyrovou jako tichou, ale neústupnou ženu. Její síla však nespočívá ve vnějším projevu, ale ve vnitřní pevnosti a důstojném klidu. Hereččin výkon je tedy spíš subtilní, avšak působivý. Mladou Janu ztvárnila Anna Paquin, které se podařilo hned na počátku dodat příběhu hloubku.
Tajemství Thornfieldu
Jaké tajemství se v tomto sídle skrývá? William Hurt jako Edward Rochester se sice do Jany Eyrové zamiloval, ale cosi tajemného ukrývá. Ve svém nitru i v domě… A napětí, které s tajemstvím souvisí, nedovolí, aby jejich láska došla naplnění.
Proč tento snímek vlastně stojí za to?
Zeffirelliho Jana Eyrová promlouvá k divákovi spíš tiše než hekticky. A právě v tom tkví síla příběhu – vtáhne vás do sebe dřív, než si to uvědomíte. A to je u filmu asi nejvíc.
Jana je sirotek, který vyrůstá v nelaskavém prostředí. Je trestána a ponižována za svou nezávislost. Za to, že se odmítá podřídit nespravedlnosti. A přesto, že je zrazena i v lásce, nikdy neztrácí víru v sebe sama. V době, v níž se příběh odehrává, byly ženy vnímány spíš jako majetek nebo doplněk muže. Takže postava Jany je vlastně doslova revoluční. Je to vzdělaná a samostatná žena, která si hledá práci a sama rozhoduje o svém osudu.
Jana Eyrová není pouze literární postava – je archetypem odvahy i lidskosti. A právě proto nás stále oslovuje. Jde o nadčasový příběh, dotýkající se témat, jež jsou aktuální dodnes: svobody, nezávislosti, morálky, spravedlnosti, lásky a hledání vlastní cesty životem.
Tak nezapomeňte: film Jana Eyrová poběží ve středu 6. 8. 2025, od 20:00 na stanici ČT2.