Nemáte to ještě ve spíži po babičce? Tahle domácí pochoutka může skrývat nejsilnější jed

 I dnes najdeme ve spoustě českých domácností spíž plnou kompotů a zavařenin ve sklenici. Některé pamatují ještě naše babičky. Nádech nostalgie se ale rozplyne ve chvíli, kdy se pokusíte něco takového pozřít. Možná to zní přehnaně, ale speciálně v jednom druhu sklenic se může skrývat jeden z nejsilnějších přírodních jedů.

Nejzrádnější často bývají ty nejméně nápadné potraviny.

Proč byste se měli mít na pozoru

Nejsilnější přírodní jed je botulotoxin, který způsobuje onemocnění zvané botulismus. Je to velmi vážné onemocnění, které způsobují toxiny produkované bakteriemi Clostridium botulinum. Patří mezi nejsilnější jedy, které lze v přírodě najít, přičemž blokuje nervové buňky, což může vést až k selhání dýchání. Smrtelná dávka botulotoxinu je tak extrémně malá, že si ji člověk jen těžko představí. Právě proto je to jeden z nejobávanějších jedů.

Při běžné otravě jídlem má člověk většinou jen zažívací problémy, s čímž se setkal skoro každý. Botulotoxin ale napadá nervovou soustavu, což je mnohem závažnější. Lidé často začínají mít dvojité vidění, potíže s polykáním až nakonec přichází paralýza celého těla. Moderní medicína sice protijedy má, ale je nutný rychlý zásah. Při neléčeném botulismu je vysoká úmrtnost.

Domácí zavařování může být rizikové

Zavařování potravin je tradice stará jako lidstvo samo. Už naše prababičky ve snaze ušetřit zavařovaly skoro všechno, co se dalo. Od ovoce přes zeleninu až po masné výrobky. Někdo si možná z dětství pamatuje typickou babiččinu spíž nebo sklep plný sklenic s nejrůznějším obsahem. Většina byla naprosto v pořádku, ale našli se tam také poklady, které už leccos zažily.

Zavařeniny jsou výborné, když jsou čerstvé, ale jakmile se s nimi několik let nic neděje, nastává problém. Aby botulotoxin vůbec vznikl, potřebuje tři věci: nulový kyslík, nízká kyselost prostředí a správná teplota. Bakterie se drží v půdě, ale i ve vzduchu. Stačí, aby ulpěly na potravinách před vložením do sklenice a na problém je zaděláno. Například u masových sklenic jsou naprosto skvělé podmínky pro vznik jedu.

Kulinářská delikatesa, která může ublížit

Největší riziko vzniku jedu je u masových zavařenin. Konkrétně nejhůře je na tom domácí paštika ve skle. Paštika je klasika, kterou z dětství známe všichni. Jenže pokud ji lidé vyrábí sami doma a nedodržují striktní pravidla přípravy, je hazard. Nemusí to být navíc jen masová paštika, protože před dvěma lety se zaznamenal případ výskytu v domácí vegetariánské paštice.

U kysané zeleniny se to nestane, protože nálev je extrémně kyselý. Maso ale naopak kyselé není vůbec, což s nesprávným zakonzervováním vytváří ideální podmínky pro šíření bakterií. Tyto bakterie jsou ale tak odolné, že přežijí i výkyvy teplot, proto někdy nemusí stačit krátký ohřev k jejich zničení. Jediným způsobem je opravdu vysoká teplota a silný tlak, který je při konzervaci klíčový.

Staré konzervy v moderní době

I v dnešní době je stále spousta lidí zvyklých dělat domácí zavařeniny. Často se tato tradice předává z generace na generaci a je to skvělý způsob, jak ušetřit. Samozřejmě je ale důležité dělat to správně. Jestli dostáváte na návštěvě u babičky výslužku v podobě zavařených sklenic s masem nebo paštikou, rozhodně si zkontrolujte, jak dlouho ve spíži byly a jestli jsou pořádně uzavřené. Rozhodně tím předejdete velkým problémům.

Obecně platí, že konzervy a zavařeniny je dobré konzumovat maximálně do jednoho roku. Přesto, pokud to není vaše výroba, je vždy pečlivě zkontrolujte. Pokud si nejste jistí původem, raději je neotevírejte. Pokud je víčko vyboulené nebo při otevření uniká vzduch, něco je špatně. Rozhodně nic takového nejezte.

Neviditelný zabiják v přírodě

Velkou nevýhodou je to, že botulotoxin je neviditelný. Je to toxin, který nemůžete vidět, cítit ani poznat jeho chuť. Proto je tak častým zabijákem, protože to nikoho nenapadne jako první. Proto je opravdu důležité vědět, odkud paštika ve sklenici je a jak dlouho ve sklenici je.

Dalším problémem je časová prodleva u příznaků otravy. Ty se totiž běžně dostaví nejdříve po 12 hodinách po konzumaci. Lidé tak často příznaky jako závratě, dvojité vidění nebo sucho v ústech nepřipisují otravě. Jakmile ale člověk nedostane okamžitou lékařskou pomoc, může být pozdě.

Bezpečnost vítězí nad tradicí

Jestli jste byli zvyklí si sami doma zavařovat, dávejte si pozor. U fermentované zeleniny o nic moc nejde, ale pokud se chystáte experimentovat a zkusit domácí paštiku, opravdu si nastudujte správný postup zavařování a přípravy. Neznalost by totiž mohla znamenat pobyt v nemocnici a v nejhorším případě ten poslední.

Zdroj: cdc.gov, canada.ca, health.harvard.edu