Za hranicemi padlo drsné rozhodnutí o budoucnosti TV vysílání. Česko může být další na tahu
Svět televizního vysílání se mění. Pryč jsou doby analogového vysílání přes anténu. To zmizelo již v roce 2020, v letech 2019-2020 přešlo vysílání na nový digitální formát DVB-T2. S rozmachem streamovacích platforem a kabelových televizí se však čím dál tím víc dostává do popředí otázka, zda má klasické pozemní vysílání ještě nějakou budoucnost.
Na tuhle otázku si odpovídají i odborníci z jednotlivých evropských zemí. Ve Francii dokonce zašli tak daleko, že pozemnímu vysílání tu předpovídají zánik během následujících deseti let. Neznamená to, že by se zrušily televizní stanice jako takové. Ve své činnosti by normálně pokračovaly, jen by byl jejich obsah přístupný jen pro předplatitele.
Provoz pozemního vysílání je ekonomicky nákladný, televize platí operátorům za šíření signálu po celé zemi. Pokud sledovanost „přes anténu“ dlouhodobě klesá, přestává být tento model ekonomicky výhodný. Přesunout vysílání do modelu předplatného tak pro televize znamená získat od diváků stabilní příjem na provoz.
Diváci prý už o klasické vysílání nestojí
Provozovatelé televizních stanic, kteří nad ukončením bezplatného vysílání uvažují, argumentují také tím, že divácká základna se přesunula na internet. Pokud se televize nechce stát „mrtvým médiem“, musí se moderním trendům přizpůsobit. O tom, zda má televize šanci přežít dobu internetovou a streamovací, mohou rozhodnout především mladší diváci. Ti ale preferují online obsah, za který jsou ovšem ochotni zaplatit.
To je také jedním z důvodů, proč tolik televizních stanic investuje do svých streamingových služeb a část obsahu už přesouvá na platformy typu Oneplay. Tady mohou – na rozdíl od klasického vysílání – nabídnout personalizovaný obsah a archiv pro zhlédnutí „kdykoli“. Zároveň odsud získávají detailnější data o divácích a také jim mohou nabídnout cílenou reklamu.

Velký vliv má vytíženost frekvenčního pásma
Velkou roli hraje také regulace a boj o frekvenci. Pásmo, které pozemní vysílání využívá, je zajímavé i pro mobilní operátory a rozvoj 5G sítí (a jejich dalších generací). O tom, kdo bude konkrétní pásmo využívat a v jakém rozsahu, rozhoduje Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Pokud vyhodnotí některé z pásem jako potřebné pro další rozvoj, znamenalo by to, že televize přijdou o část možnosti šířit své vysílání. Pro příklad nemusíme chodit příiš do minulosti. Televize dříve využívala pásmo 700 MHz, které však ČTÚ před časem z části uvolnila telefonním operátorům. Kvůli tomu musely televize v letech 2019-2020 přejít na nový standard DVB-T2.
Konec bezplatného vysílání hrozí i v Evropě
Konec bezplatného pozemního vysílání je tak mnohem aktuálnější téma, než se může zdát. Francouzská mediální skupina Canal+ už oznámila odchod z bezplatného vysílání ve Francii. O podobném kroku uvažují i Němci. Jak uvedl šéf platformy Freenet TV Christoph Vilanek, pozemní televize by v Německu mohla přirozeně skončit kolem roku 2030, protože tenhle způsob už nenabízí příliš prostoru pro další vývoj a navíc klesá počet diváků, kteří televizi sledují ještě „po staru“. Nejde sice o žádné definitivní rozhodnutí, jen o predikci vývoje trhu, poukazuje však na globální odklon diváků od klasického vysílání směrem k personalizovanému – a placenému – obsahu.

Na Slovensku už se vydali na drsnou cestu za paywall
Pozadu nezůstávají ani Slováci. Bezplatnou distribuci omezila už před časem televize Markíza, letos se k ní přidává i skupina Joj. U slovenských diváků tohle rozhodnutí zvedlo pochopitelnou vlnu nevole, konkurenčním stanicím však ukázalo novou cestu. Nabídka bezplatného vysílání na Slovensku se tak zúžila, dominují jí nyní veřejnoprávní stanice a některé malé kanály. Česko zatím zůstává stranou podobných debat.
Digitální pozemní vysílání DVB-T2 se u nás po úplném přechodu v roce 2020 stalo jedním ze základních způsobů příjmu televizního signálu. Že se žádná změna nechystá, potvrzují i dlouhodobé strategické plány. Ty slibují, že bezplatné vysílání bude v tuzemsku fungovat minimálně do roku 2030. V současnosti pokrývá pozemní vysílání na 99 procent obyvatelstva naší republiky a přibližně polovina domácností jej pravidelně využívá jako jeden ze způsobů sledování televize.
Televize nejspíš čeká období transformace
Kdyby však trend přesunu obsahu z antény na placenou platformu zrychlil i u nás, neznamenalo by to konec televizních stanic. Změnila by se však jejich distribuce. Televizní obsah by byl přístupný přes internet nebo mobilní aplikace, diváci by potřebovali spolehlivé internetové připojení a samozřejmě zařízení, které moderní streamovací kanály podporuje. To by mohlo znamenat, že by se televizní vysílání stalo nedostupným především pro starší nebo sociálně znevýhodněné diváky.
Budoucnost jako výsledek diskuzí
A právě proto vyvolává přechod na nový formát televizního vysílání tak bouřlivé debaty. Modernizace probíhá do jisté míry již dnes. Otázkou ale je, jak rychle a jakým způsobem přejít od tradičního vysílání „přes anténu“ k digitálním cestám.
Zdroje: Mediaguru, iDnes, Parabola
