Drsný fakt pro české důchodce: Proč spíte jen 4 hodiny a budíte se dříve? Vědci mají odpověď

Moje babička vstává každý den ve čtyři ráno a tvrdí, že víc spát nepotřebuje. Přitom je celý den unavená a večer usne před televizí už v půl osmé. Znáte to také? Tahle změna spánku není způsobená jen stárnutím, jak si většina lidí myslí. 

Dvacetiletí kluci spí třeba až do dvou odpoledne, a ještě se cítí dobře. Jejich babičky vstávají ve čtyři ráno a pak se celý den potácí únavou. Není to tím, že by důchodci potřebovali méně spánku, jen se jim špatně spí. 

Probudí se třeba pětkrát za noc a pak jsou ráno k ničemu. „Babička vstává každý den ve čtyři ráno,“ říká Petra. „Tvrdí, že už se jí nechce spát, ale večer usne už v osm a celý den je unavená.“ Tohle ale není žádná výjimka, polovina lidí po pětapadesátce má se spánkem potíže.

Co dělá věk se spánkem?

Naše tělo má v sobě zabudované hodiny, které řídí, kdy máme být aktivní a kdy odpočívat. S věkem se ale tyto vnitřní hodiny začnou chovat de facto jako starý budík, občas předběhnou, jindy zase zaostávají. Jednoduše řečeno naše biologické hodiny zkrátka začnou pokulhávat.

Dvacetiletému klukovi tělo jasně řekne, kdy spát a kdy být vzhůru. Sedmdesátiletá babička dostává od těla matoucí signály, je unavená, ale přesto nemůže spát. S věkem se pokazí i tvorba melatoninu, látky, která nás navádí ke spánku. U seniorů se ho vytvoří málo a navíc ne ve správný čas. Takže tělo neví, že by mělo chtít spát.

Proč babička vstává před svítáním?

Stává se jim jednoduše to, že se celý jejich spánek posune. Usnou v osm večer a vstávají ve čtyři ráno. Tělo si jednoduše nastaví jiný čas. Nejhorší na tom je, že nemají skoro žádný tvrdý spánek. Mladí spí tvrdě hodiny, starší sotva chvilku, takže je probudí každý zvuk. „Dědeček slyšel úplně všechno,“ říká Martin. „Kdysi spal jako poleno, pak ho budila každá maličkost.“

Mnoho seniorů bere léky na různé nemoci, a právě ty mohou být dalším viníkem nespavosti. Některé léky na vysoký tlak, antidepresiva nebo léky na Parkinsonovu chorobu mohou spánek pořádně rozházet. Navíc jsou starší lidé často citlivější na kofein, takže i odpolední šálek čaje může způsobit, že v noci budou několik hodin zírat do stropu. Podobně jsou na tom po požití alkoholu.

Bolesti a jiné spánkové problémy

S věkem přibývají různé neduhy, které nám dokážou pěkně znepříjemnit noci. Bolesti kloubů, časté močení, pálení žáhy nebo dušnost mohou ze spánku udělat skutečný problém. Spánková apnoe, kdy se člověk v noci krátce přestane dýchat, postihuje až 60 procent lidí starších 65 let. 

Důchodci často čelí samotě a nedostatku pravidelného programu. Když nemáte pevný denní rytmus, vaše biologické hodiny se vlastně úplně ztratí. Navíc pokud celý den moc nedělají, vaše tělo neví, proč by mělo být unavené.

„Když jsem šel do důchodu, najednou jsem neměl co dělat,“ říká 67letý František. „Celý den jsem se flákál doma, takže jsem večer nebyl vůbec unavený.“ Sociální izolace navíc často vede k depresi, která je dalším velkým nepřítelem kvalitního spánku. Člověk pak často leží v posteli a přemýšlí o všem možném, místo toho, aby spal.

Světlo jako lék na špatný spánek

Správné světlo dokáže se spánkem zázraky. Starší lidé často tráví málo času venku na slunci, což jejich biologické hodiny ještě víc rozhodí. Ráno je dobré vyrazit na procházku nebo alespoň sedět u okna, kde svítí slunce. Naopak večer by se měli senioři vyhnout modrému světlu z televizorů, tabletů nebo mobilu. To tělo naopak přesvědčuje o tom, že je ještě den. 

Cvičení je na spánek skvělé. I obyčejná procházka pomůže rychleji usnout a lépe se vyspat. Jen to nesmí být těsně před spaním, tělo se musí stihnout zklidnit, aby se mu dobře usínalo.

Zdroje: helpguide.org, sleepfoundation.org, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, healthline.com