Vědci právě zveřejnili seznam 12 nejškodlivějších druhů ovoce. Češi denně kupují 15 kusů od každého

Naše každodenní jídlo, to, co nám připadá známé, bezpečné a plné zdraví. Často si ho spojujeme s dětstvím, s babiččinou zahrádkou nebo s ideálem „něčeho čistého z přírody“. Jenže právě tam se může skrývat nenápadný problém. 

Věda dnes upozorňuje, že některé druhy běžně dostupného ovoce a zeleniny, které po desetiletí považujeme za zdravé, mohou být ve skutečnosti velmi zatížené chemickými látkami. Dlouhodobé sledování i praktické zkušenosti odborníků ukazují, že některé plodiny sice nejsou škodlivé samy o sobě, ale kvůli způsobu pěstování a chemické ochraně se mohou stát pro organismus opravdovou zátěží.

A právě v tom je ten paradox, protože potraviny, které vypadají zdravě a chutně, v sobě často skrývají víc, než si připouštíme. Možná je tedy čas znovu se zamyslet nad tím, co považujeme za „čisté a bezpečné“ a přiznat si, že ani známá chuť nebo tradiční původ nemusí zaručovat skutečnou kvalitu. 

Ovoce denně? Raději ne 

Jedna z amerických neziskových organizací, která se dlouhodobě zabývá ochranou veřejného zdraví a bezpečností potravin, sestavuje každý rok žebříček plodin s nejvyšším výskytem pesticidů. V českém překladu v tzv. „špinavé dvanáctce“ se pravidelně objevují například jahody, jablka, hroznové víno nebo borůvky – tedy ovoce, které u nás běžně kupujeme a často považujeme za zdravé. I po běžném omytí na těchto plodinách zůstávají stopy chemických látek, které mohou ovlivnit hormonální systém nebo zatěžovat játra a ledviny. Pesticidy v nich obsažené jsou navíc toxické. 

V Česku na problematiku zbytkových pesticidů upozorňují i některé spotřebitelské a zdravotní portály. Významná část domácí produkce obsahuje zbytky několika pesticidních látek zároveň. To je znepokojující hlavně proto, že mnoho lidí se při výběru potravin spoléhá na jednoduchou rovnici: když je to lokální, musí to být zdravé, jenže tak jednoduché to bohužel není. 

Krásy zahrádky, které mohou ublížit 

Brambory a rajčata obsahují toxickou látku solanin, který se tvoří ve vyšším množství zejména tehdy, když brambory nebo rajčata leží delší dobu na světle – například na okenním parapetu nebo ve foliovníku. Poznáme to podle toho, že slupka začíná zelenat a někdy se objevují i klíčky. Takové části bychom měli vždy důkladně odříznout, nebo raději celou plodinu vyhodit.

Solanin způsobuje zvracení, bolest hlavy, závratě i potíže s nervovou soustavou, ale závažné příznaky obvykle nastupují až po požití většího množství. Malé množství, například z několika lehce nazelenalých kousků. Ale netřeba se hned bát, u zdravého dospělého člověka většinou problém nezpůsobí. Riziko se zvyšuje, pokud člověk sní větší porci nebo opakovaně konzumuje brambory s vysokým obsahem solaninu. Nejvíce ohroženi jsou děti, senioři nebo lidé s oslabeným zdravím. Jeho toxicita přetrvává částečně i po uvaření, a přestože naše babičky tvrdily: „To se převaří a je to dobré“, věda má jiný názor. 

Podobně rebarbora obsahuje vysoký obsah kyseliny šťavelové, která může způsobit tvorbu ledvinných kamenů a při nadměrné konzumaci zpomalit činnost metabolismu v ledvinách. Rebarbora by měla být konzumována s mírou a nikdy ne syrová. 

Moderní šlechtění jídla 

Zpráva České technologické platformy pro potraviny (CTPP), které se zabývá vzděláváním veřejnosti v oblasti biotechnologií, potravin a výživy, varuje před důsledky agresivního komerčního šlechtění, které vede k tomu, že plodiny sice vypadají a chutnají lépe, ale jejich nutriční hodnota rapidně klesá.

Zároveň se ukazuje, že takto vyšlechtěné plodiny mají méně důležitých živin, jako jsou vitamíny a minerály, a naopak obsahují více cukrů a jednoduchých sacharidů. To znamená, že sice chutnají sladce a vypadají lákavě, ale našemu tělu toho tolik nedají – spíše ho zatěžují a zasytí jen na chvíli. Pro náš organismus to ve výsledku znamená větší zátěž bez adekvátního přínosu. 

Co dělat, aby jídlo zůstalo naším spojencem 

Základem je co nejvíce se přiblížit přirozenému způsobu stravování. Dává smysl vybírat plodiny od prověřených farmářů, ideálně v bio kvalitě, kde je menší pravděpodobnost výskytu chemických zbytků. Před konzumací je dobré ovoce a zeleninu důkladně omývat – ideálně ve vodě s trochou octa, která může pomoci odstranit zbytky nečistot a chemie z povrchu. Rovněž je vhodné dávat přednost sezónním plodinám a střídat různé druhy, aby tělo mělo rozmanitý přísun látek. V neposlední řadě – čím jednodušší a přírodnější jídlo jíme, tím lépe pro naše zdraví i zažívání. 

Závěrem 

Naše babičky to myslely dobře, ale dnešní realita ukazuje, že ani tradiční potraviny nemusí být vždy bezpečné. Moderní zemědělství, šlechtěn i znečištění životního prostředí způsobují, že se i dříve zdravé plodiny stávají rizikovými. Chce to víc přemýšlet, co jíme – koneckonců zdraví máme jen jedno. 

Zdroje: edition.cnn.com, dotyk.cz, ctpp.cz