Po tomhle jídle se Češi můžou utlouct, i když je to jed. Extrémně nebezpečné je pro seniory
V určitém bodě života si každý z nás začne všímat, že tělo zkrátka není to, co bývalo. Zatímco ve dvaceti jsme zvládli celou noc protancovat, a ještě před spaním do sebe na zábavě hodit klobásu s chlebem, v šedesáti by se už takový režim spolehlivě otisknul nejen na váze, ale hlavně na našem zdraví.
Ačkoliv máme dnes díky medicíně šanci žít déle a být i zdravější, kvalita našeho života závisí do značné míry na tom, co si dáváme na talíř. Strava se díky tomu v pokročilejším věku stává nejen zdrojem energie a radosti, ale i nástrojem prevence – nebo naopak může být příčinou zdravotních potíží.
Co chutnalo za mlada, nemusí prospět ve stáří
Jednou z potravin, kterou si dříve většina z nás dopřávala denně, je klasické bílé pečivo. Je to jednoduchá a chutná snídaně, svačinka (i na cesty) a v nouzi, když se nám nechtělo vyvářet nepohrdneme rohlíkem se šunkou ani jako dostačující večeří. Má to ale i druhou stránku – bílé pečivo zvyšuje hladinu krevního cukru raketovou rychlostí. Pro diabetiky to znamená únavu i zhoršení hodnot cukru. Rovněž to není úplně ideální potravina, pokud chceme pár kilo zhubnout, protože obilí, ze kterého světlé pečivo pochází je velmi bohaté na kalorie.
A když už jsme u toho hubnutí, je na místě upozornit i na škodlivost nadměrné konzumace sladkého. Přece jenom, když jsme byli mladí, byli jsme pořád v pohybu, spalování fungovalo rychleji a občas zahřešit dortíčkem nebyl žádný problém. V pozdějším věku ale může pravidelná konzumace sladkého způsobit nejen výrazný příbytek na váze, ale rovněž se společně s pečivem neblaze podepisuje opět i na diabetu.
Některé „lahůdky“ už nejsou, co bývaly
Klobásy, salámky, párečky, slanina a další pochutiny jsou standartní součástí našeho jídelníčku po desítky let. Kdysi to bylo jednoduché – po práci si člověk skočil do jednoho z těch obchodů s lahůdkami nebo bufetu, dal si sekanou nebo párek a hlad byl rychle a celkem levně zažehnán. Jenže v dnešní době v sobě skrývá taková životospráva nemalá zdravotní rizika.
Jedním ze základních problémů konzumace uzenin v dnešní době je rozdíl ve výrobě a složení. Zatímco původně byly špekáčky plné masa, dochucené kořením, dnes je norma nastavená tak, že musí obsahovat 40 % masa dle vlastního uvážení. Zbývajících 60 % potom mnohdy doplňuje sádlo, zbytky kůží, škrob, cukry, soli a spousta konzervantů.
Nadměrná konzumace soli a dalších přidaných látek v uzeninách může mít na zdraví velmi nepříznivý dopad. Vysoký obsah soli, který je v mnoha uzeninách standardem, způsobuje zadržování vody v těle, zatěžuje ledviny, vede ke zvyšování krevního tlaku, zvyšuje riziko cévních mozkových příhod a je i větší zátěží pro srdce. Kromě soli jsou problémem také různé konzervanty, stabilizátory a zvýrazňovače chuti, které jsou při pravidelné konzumaci spojovány se zvýšeným rizikem onemocnění trávicího traktu, především tlustého střeva. Tuky obsažené v uzeninách mohou být zase problémem pro lidi s potížemi se žlučníkem a extrémně nebezpečné (až „jedovaté“) pro seniory se žlučníkovou dietou.
Co když jídlo není nepřítel?
Cílem není zakázat si všechno, co jste měli a máte rádi jako spíš najít si v jídelníčku balanc a vybrat si varianty, které vám neublíží. Bílé pečivo můžeme nahradit celozrnným, které má více vlákniny a není tak rizikové pro lidi s cukrovkou.
Místo cukrovinek je určitě lepší sáhnout po ovoci a místo špekáčku po kvalitním plátku šunky s vysokým podílem masa. Pamatujte: co šlo ve třiceti, už nemusí projít v sedmdesáti. Ale radost z jídla si můžeme udržet v každém věku – jen je potřeba najít cestu, jak na to chytře.
Zdroje: www.stoplusjednicka.cz, www.ct24.ceskatelevize.cz, www.vedazive.cz
