Slavný film byl před premiérou upraven bez souhlasu režiséra. Původní verzi většina diváků nikdy neviděla

V našich filmovou branží nepolíbených očích je tvorba filmů vcelku jednoduchý proces. Někdo dostane skvělý nápad na scénář, seženou se investoři, obsazení, režisér, ten film natočí podle svého gusta a po finálním střihu a úpravách putuje do kin, kam na něj chodí zástupy nadšených fanoušků.

Tak to ale samozřejmě vůbec není a už hotové filmy mnohdy ještě procházejí úpravami, o kterých my fanoušci nemáme ani ponětí. Kromě alternativních konců nebo takových úprav scénáře, že úplně změní původní povahu filmu, se občas stane i to, že se už hotový film nelíbí produkční společnosti a přes výhrady režiséra ho změní. To přesně se stalo ikonickému filmu z roku 1985.

Z komedií do temné dystopie

Jak se vůbec může stát, že film po dokončení neprojde sítem produkční společnosti a musí se předělat? Vždyť u celého procesu společnost je, financuje vytvoření filmu a scénář jistě také viděla. Navíc pokud angažuje konkrétního režiséra, obvykle už ví, jaké snímky má za sebou a jestli má takový či oný rukopis. A to byl přesně ten problém i zde.

Režie se totiž ujal Terry Gilliam, který byl známý mimo jiné díky úspěšné sérii Monty Python nebo snímku Žvahlav. V podstatě veškerá jeho tvorba do té doby byla buď satirická, nebo komediální a skoro to vypadá, že ho tento snímek ponoukl k úplně jiné cestě.

Příběh je o úřednících, kteří v blíže nespecifikované době striktně dodržují kancelářskou etiku a na každém kroku je doprovázejí roboti moderní doby. Postavy jsou groteskní a zároveň naivní. Hlavní hrdina se v průběhu děje před očima mění z celkem příjemného chlapíka v bezduchý produkt zrůdného systému. Gilliam se netajil tím, že ho ve zpracování inspiroval Orwellův román 1984 a podobně bezútěšný dojem se snažil vyvolat také. Jenže přesně to se stalo problémem.

Studio to vidělo jinak

Universal Pictures z výsledku nebylo vůbec nadšené a vysoce postavení manažeři měli pocit, že film je příliš zvláštní, a hlavně příliš pesimistický. Největší problém pak představoval konec, který byl temný, dystopický a emocionálně představoval naprostý zmar. Bez Gilliamova souhlasu pak nechali zpracovat nový, alternativní konec, který je pozitivně laděný, až snový. Tato verze se později ironicky označovala jako „Love Conquers All“, tedy „Láska vítězí nad vším“. Jenže takový konec podle režiséra úplně popíral smysl filmu.

Nejslavnější hollywoodský kompromis

Ten se s rozhodnutím studia nechtěl smířit. Spor mezi ním a společností Universal se brzy stal jedním z nejznámějších konfliktů mezi tvůrcem a studiem. Gilliam dokonce začal pořádat tajné projekce své původní verze pro filmové kritiky. Ti byli z filmu nadšení a postupně se začal šířit názor, že studio blokuje skutečné dílo. Režisér navíc zveřejnil otevřený dopis vedení studia, ve kterém se ironicky ptal, kdy konečně uvedou jeho film Brazil. Nakonec studio trochu ustoupilo a do kin se sice nedostala původní verze, ale jiná verze, která je mnohem bližší Gilliamově původní představě.

Kultovní klasika, která za to stojí

Dnes je Brazil považován za jednu z nejlepších filmových dystopií osmdesátých let. Jeho bizarní vizuální styl, černý humor a kritika byrokracie inspirovaly celou řadu dalších tvůrců.

A sám Gilliam pokračoval v této atmosféře i ve svých dalších snímcích, což se ukázalo jako správný krok, protože jeho další podobně laděný snímek 12 opic s Brucem Willisem získal několik ocenění a na filmové databázi má skvělých 87 %. Navíc dystopie mají jednu nespornou výhodu, a tou je, že když se na takový film člověk podívá dnes, po tolika letech od vydání, je až děsivé, jak aktuálně působí, a nejspíš tak bude působit i v průběhu dalších dekád. Nekonečné formuláře, absurdní pravidla a úřady, které si odporují – kdo by v tom nenašel něco z dnešního světa, že? Tak kterou verzi jste viděli vy?

Zdroje: csfd.cz, csfd.cz, csfd.cz, nofilmschool.com, reddit.com