Film, kterým nám „rudí inženýři“ celá léta otupovali mozky. Češi mu ale pořád nadšeně tleskají a nic nepochopili
Film, který je klasikou československé kinematografie. Představit si bez jeho reprízy neumíme Vánoce ani další svátky. Přitom se jedná o snímek, který silně podporoval režim minulého století a lidem tehdy otupoval mozky.
Hlavní roli historické veselohry si zahrál Jan Werich. Ten se neodmyslitelně zapsal do historie nejen českého filmu. Pracoval také jako dramatik, spisovatel a mnoho jeho myšlenek mělo silný filozofický nádech. V polovině minulého století jej bylo všude plno. Díky spolupráci s Jiřím Voskovcem společně dokázali založit Osvobozené divadlo a spolu s Jaroslavem Ježkem vytvořili legendární trojici. Ta dala vzniknout mnoha dnes již tradičním písním či divadelním hrám. Mezi jejich nejslavnější díla patří například hry Balada z hadrů, Těžká Barbora, Caesar nebo Kat a blázen.
Ve filmových rolích se Werich objevil jen několikrát. Zahrál si ve filmu Až přijde kocour, Byl jednou jeden král a Císařův Pekař – Pekařův císař. Právě poslední zmiňovaný snímek byl jeho hereckou prvotinou. Přesto si v něm hned zahrál dokonce dvojroli. A sice pekaře Matěje a císaře Rudolfa II.
Golem, jehož moc může zničit svět
Film, jehož scénář kromě Wericha připravili i Jiří Brdečka a Martin Frič, je historickou komedií. V ní se objevuje hned několik osobností české historie. Jednou ze zásadních dějových linek je legenda o Golemovi.

Zatímco na začátku se zdá objevení Golema hrozbou pro celé lidstvo, nakonec je po mnoha trampotách a událostech Golem oživen a využíván k pečení pro chudé. Příběh, který se zpočátku zdá být zamotaný a dramatický, má nakonec šťastný konec. I tak ale tehdejší komunistický režim dokázal využít situace a film si upravit podle svých pravidel.
I tento film dokázal v divácích vzbudit sympatie ke komunismu
Werich ve filmu ztvárnil národem milovanou dvojroli. Otextoval také několik písní, které se staly nedílnou součástí filmu i české hudební historie. Mezi nimi písničky Ten dělá to a ten zas tohle nebo Kujme pikle. Zdá se to téměř nemožné, ale ideologie se dokázala vtěsnat téměř kamkoli. A tak ideologické poselství nesou i obě písně.
Písnička o práci lidem připomíná, že je nutné tvořit hodnoty, díky čemuž má každý člověk své místo ve společnosti. Obě písničky jsou velmi melodické, rytmické a humorné, přesto ideologický podtext najdeme i ve druhé skladbě. Ta zesměšňuje dvořany, kteří kují pikle za zády císaře. Do role hrdiny se naopak dostává obyčejný pekař Matěj. Ten je čestný, dělá vše tak, jak si jeho okolí žádá a proto se mu daří.

Film podpořil i kolektivizaci majetku
Mezi další detaily, které dokázaly v minulosti podporovat režim, patří například scéna, kdy se zpívá, že všichni budou mít všechno dohromady. Tedy přesně tak, jak si socialistický režim přál. Aby si lidé nenásilnou formou uvědomili, co je správně, tak i v minulosti byl tento film často reprízován. A tak se stalo, že se stal jedním z nejoblíbenějších filmů pro děti i dospělé. Spousta lidí si totiž nevšimla, jak silnou politickou masáž Císařův pekař – Pekařův císař představuje.
Zdroje: Csfd.cz, Ct24.ceskatelevize.cz, Filmovyprehled.cz