Málokdo tuší, že za nejslavnějším českým filmem stojí kniha. Pro spoustu Čechů je to naprosté překvapení

O filmu, který je neodmyslitelně spjat s vánočními svátky, toho už bylo řečeno mnohé. Málokdo ale ví, že nejen tento scénář byl inspirován knihami známého českého spisovatele. Jeho povídky baví jak v knižní, tak ve filmové podobě. 

Spisovatel Petr Šabach se narodil v roce 1951. Po střední průmyslové škole vystudoval dramaturgii na DAMU a začal se věnovat psaní autobiografických humorných povídek. V nich se odrážely jeho vzpomínky na dětství i zážitky z dělnických profesí, kterým se během svého života věnoval. 

Film z roku 1999 nás zavede do minulosti 

Mnoho jeho příběhů se odehrává v hospodském prostředí. Zásadní úlohu hraje rodina a přátelé. Svá díla psal civilním jazykem. Mezi další typické znaky jeho tvorby patří ironie a vzpomínky na minulost. Také jeden z filmů, který byl jeho povídkami inspirován, se odehrává v minulosti. A to i přesto, že byl natočen až po pádu komunismu v roce 1999. 

Tím, kdo se postaral o scénář hořké filmové komedie, byl Petr Jarchovský. Ten se volně inspiroval sbírkou povídek Hovno hoří. Šabach v nich nostalgicky vzpomíná na období 60. let. A to v povídkách Sázka a Bellevue a v novele Voda se šťávou. Scénář filmu využívá například rozdíly mezi mužskými a ženskými názory či náhled do každodenního života a absurdity v jedné z pražských čtvrtí. Přestože se Jarchovský pouze inspiroval, odráží se ve filmu Šabachův pověstný humor. 

Vtipné hlášky i momenty, které chytnou za srdce

Povídky jsou, stejně jako celovečerní film Pelíšky, zasazeny do období socialismu. Jednotlivé příběhy i scénář filmu jsou psány s lehkostí a nadhledem. V mnoha situacích působí komicky, objevují se ale i pasáže, které chytnou za srdce. Legendární se stala věta „Jindro, pojď domů.“. Ta je spojována s okamžiky, kdy se Jindřiška dozvídá o smrti své maminky. Zásadní a poněkud smutné jsou i chvíle, kdy rodiny zjišťují, že na území Československa vpadla ruská vojska.  

Smutné momenty, kterých je ve filmu poskrovnu, jsou střídány humornými pasážemi a vtipnými hláškami: „Řekl jsem pět, myslel jsem deset.“, „Pěkný kozačky. By byly dobrý na mý mámě.“ nebo „Já miluju sklo. Já jsem si strašně přála těžítko.“. Ty ve společnosti zlidověly a znají je jak starší, tak i mladší generace. 

Píseň Václava Neckáře se proslavila ještě před natočením filmu

V komedii Pelíšky se objevilo mnoho hereckých hvězd. Mezi nimi Miroslav Donutil, Bolek Polívka, Simona Stašová či Stella Zázvorková. Nebyli to ale pouze herci, které snímek proslavil. Podstatnou roli hraje při vtipné dětské i dospělácké scéně píseň Trezor od Karla Gotta. Hned na začátku filmu zazní skladba Václava Neckáře Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě. Aby hudba autenticky dokreslila dobu, ve které se děj odehrává, byly použity jen písně z tohoto období. Žádná skladba tak nevznikla přímo pro film. Ten byl totiž natočen až na úplném konci 20. století. Dalšími písněmi, které jsou převzaté z tehdejší doby a dokreslovaly děj filmu, byly píseň Čerešně od Hany Hegerové či Povídej od Petra Nováka. 

Šabachovy knihy byly inspirací i pro další filmová zpracování 

O úspěchu filmu Pelíšky hovoří nejen nadšené hodnocení diváků, ale také pravidelná vánoční repríza. Není to ale pouze tento film, který se inspiroval Šabachovou knihou. Film z normalizačního období Pupendo je inspirován knihou Opilé banány. Podle knihy z roku 2006 Občanský průkaz vznikl o čtyři roky později stejnojmenný celovečerní snímek. Inspiraci scénárista našel i v povídkách Babičky a Putování mořského koně. Ty posloužily jako předloha pro film U mě dobrý. 

Zdroje: Hlaskyzfilmu.cz, Filmovyprehled.cz, Csfd.cz