Film, který pochopí jen ta nejchytřejší hrstka národa. Většina Čechů na něj ale kouká jako Jarda z Horní Dolní na operu

Některé filmy změní dějiny kinematografie v podstatě hned po svém vydání. Herci i režisér se hřejí na výsluní úspěchu, dávají rozhovory a přihlíží tomu, jak jejich dílo opěvují nadšené davy filmových fanoušků. Tento snímek z roku 2001 je toho typickým příkladem. Jde o debut Richarda Kellyho, který se jediným dílem vystřelil mezi naděje světového filmu. Ale u toho jeho úspěch bohužel i skončil. Přesto natočil film, který chápou jen ti nejchytřejší lidé. 

Všechny jeho pozdější projekty propadly a nedokázaly se životnímu dílu ani přiblížit. Zároveň jde o film, který nastartoval kariéru tehdy dvacetiletého Jakea Gyllenhaala a udělal z něj hvězdu první velikosti. A především jde o jeden z nejzáhadnějších a nejabstraktnějších titulů moderní kinematografie. Ani po desátém zhlédnutí vám totiž nebude všechno jasné.

Děj, který vás pohltí od první sekundy

Na první pohled to vypadá jednoduše: středoškolák Donnie žije v typickém americkém předměstí, ale trpí halucinacemi a depresemi. Jednou v noci ho probudí obří děsivý králičí maskot jménem Frank, který mu oznámí, že svět skončí za 28 dní, 6 hodin, 42 minut a 12 sekund. V tu chvíli začíná bizarní řetězec událostí, které zahrnují cestování časem, osudovou lásku, leteckou katastrofu i znepokojivé vize. Spletitost příběhu a nadpozemské jevy nenechají diváka ani chvíli v klidu a nutí ho intenzivně přemýšlet. A ani po skončení není zaručené, že budete mít v pointě jasno.

Složitý a přesto kultovní

Na rozdíl od klasických hollywoodských příběhů se Donnie Darko nevysvětluje jednoduše. V původní kino verzi nechává diváky sedět se zvednutým obočím, zatímco režisérský sestřih přidává pseudovědecké pasáže z fiktivní knihy The Philosophy of Time Travel, která naznačuje, že Donnie prožívá zhroucení reality a musí obětovat svůj život, aby zachránil ostatní.

Jenže i když se podíváte na vysvětlující scény, otázky přibývají. Film se tak stává hádankou, kterou si diváci rozplétají už více než dvě dekády. Internet je plný teorií o tom, co se v příběhu skutečně stalo – a možná právě proto se snímek stal tak oblíbeným mezi studenty, intelektuály a fandy sci-fi záhad.

Filozofie a emoce v jednom

Za náročným dějem se ale skrývá i něco mnohem osobnějšího. Donnie Darko není jen film o časových smyčkách a potenciálním konci světa. Je to příběh o dospívání, izolaci. A o pocitu, že člověk nikam nepatří – stejně jako hlavní hrdina. Filozofická rovina filmu, jako jsou otázky existence osudu, svobodné vůle a sebeobětování, se tak propojuje s emocionální hloubkou, která rezonuje s mnohými z nás.

Kam ho můžeme zařadit?

Patří do linie filmů, které nejsou prvoplánové. A stejně jako on se do kultovního statusu vyšvihly tituly jako Mulholland Drive Davida Lynche nebo snímek Vynález. Lynchův film kombinuje sny a realitu v nelineární zápletce, kde až po hodině a půl zjistíte, že sledujete úplně jiný příběh. Vynález (v originále Primer), je zase nezávislé sci-fi o cestování časem, které je tak složité, že fanoušci kreslí diagramy a tabulky, aby vůbec pochopili, kdo kdy kam cestoval a jaké jsou zákonitosti takového cestování.

Co platí je, že tyhle snímky buď milujete, nebo nenávidíte. A právě tím, že nejsou snadno stravitelné a člověk je musí zhlédnout i několikrát během let, se vryjí do naší paměti tak, že už je nesmažeme.

Zkuste to a uvidíte

Stejně jako například Interstellar o dekádu později, i Donnie Darko ukazuje, že film může být zároveň velkolepou podívanou i intelektuální hádankou. Není sice pro každého, a kdo hledá jednoznačný příběh, nad kterým není třeba přemýšlet, bude zklamaný. Ale kdo je ochoten hloubat, hledat mezi řádky a strávit s filmem i nějaký čas po jeho skončení, ten tuhle kultovní parádu opravdu ocení. Bohužel spousta českých recenzentů tento film odsoudila, ale obvykle se jedná jen o ty, kteří děj dodnes nepochopili a koukají na něj jako Jarda z Horní Dolní na operu…

Zdroje: csfd.cz, en.wikipedia.org, kinobox.cz