Byl neškodný, protože jen pásl vepře. Přesto všem ležel v žaludku 67 let
Život jednoho mladého muže dokazuje, že není důležité, čím se živíte, ale jaký na lidi dokážete udělat dojem. Tento chytrý pán dokázal získat pozornost té nejpyšnější dámy v okolí, přestože měl za úkol pouze pást prasata. Jeho příběh o vynalézavosti a odvaze inspiroval generace dětí.
Vynalézavost má mnoho podob. Zatímco většina lidí vidí jen šroubky a drátky, géniové v nich vidí budoucí rádio. A náš článek začíná právě u takového jednoho mazáka. Muž neměl ani vindru, kdežto hlavu měl plnou vědomostí. Když viděl něco, co se mu líbilo, nevzdal to jen tak. Místo nářků si řekl, že na to zkusí jít jinak.

A jak jinak? Vzal práci, kterou by normální člověk dělal akorát z nouze, rozhodl se pást vepře.
Kouzelný kotlík
Místo času tráveného brbláním s ostatními se věnoval vynalézání. Vytvořil kotlík, který během vaření vydával melodie prostřednictvím rolniček umístěných kolem okraje. Nejpozoruhodnější vlastností tohoto předmětu byla schopnost odhalit, jaká jídla se připravují na všech ohništích ve městě. Stačilo jen strčit prst do páry vycházející z kotlíku.
Vynález v místní komunitě vzbudil značnou pozornost. Informace o neobvyklém kotlíku se šířila rychle a nakonec se dostala až k císařově dceři, která byla známá svými vysokými nároky. Byla zvyklá na to nejlepší a obyčejní lidé pro ni byli pod její úroveň. Ale ten kotlíček ji zaujal.
Další technický výtvor
Když viděl, že první vynález zabral, rozhodl se tvořit dále, tentokrát vyrobil mlýnek. Ten nepracoval s moukou, ale přehrával kompletní repertoár tanečních melodií známých od vzniku světa.
Tento vynález slečinku definitivně zaujal a o kouzelný předmět projevila silný zájem. Pasáček si uvědomil, že dosáhl požadovaného efektu a mohl přistoupit k další fázi svého plánu. Ceník měl pasáček jasný. Za kotlík chtěl deset polibků. Za mlýnek už to bylo sto polibků. Princezna se nejdřív vzpouzela, ale pak souhlasila. Jenže jejich tajné schůzky netrvaly dlouho.

Císař je přistihl při líbání a byl tak naštvaný, že oba z paláce vyhodil. V tu chvíli se princ odhalil a ukázal princezně, jak ji nachytal, že ve skutečnosti není žádným pasáčkem.
Ohlasy veřejnosti
„Pasáček vepřů je roztomilým výchovným pohlavkem. Hans Christian Andersen byl upraven pro české podmínky, Milan Kundera přizpůsobení zveršoval a Karel Höger je svým zvukomalebným hlasem přednesl,“ vzpomíná jeden z komentátorů na toto dílo.
Tahle pohádka mnohé z nás rozdělila víc než politické volby. Někteří chválili hlavně Karla Högera, který dokázal příběh podat tak, že vás to chytlo za srdce. Jiní měli výhrady k celému příběhu. „V podstatě veškeré pohádky vyznívají poněkud divně a poučení z nich plynoucí je silně diskutabilní,“ píše jeden kritik bez servítků.
Moderní diváci často poukazují na to, že princezna vlastně neudělala nic špatného. Odmítla nabídku neznámého muže, což bylo rozumné. Oproti ní se princ zachoval jako podvodník a manipulátor.
Umělecká stránka věci
Přes všechny spory zůstává film skvělým kouskem československé animace. Vznikl v gottwaldovském studiu a ukázal, že i loutkové podání známé pohádky může být zábavné. Premiéra proběhla v listopadu 1958 v pražském kině Čas. Film si rychle našel své místo mezi klasickými českými pohádkami, i když jeho poselství bylo dost rozporuplné.
Ponaučení do života
Pohádka ukazuje, jak snadno upřednostňujeme okázalé atrakce, místo toho, abychom si vážili i maličkostí. Zároveň varuje před tím, kam může dovést touha po pomstě. Princezna prince naštvala, ale místo toho, aby se zamyslel nad svým přístupem, rozhodl se jí to oplatit podvodem.
Nejpodstatnější je ale otázka, jestli lze vystavět lásku na lži a manipulaci. Odpověď je jasná, nedá se. Opravdový vztah potřebuje upřímnost a vzájemný respekt. Film Hermíny Týrlové tak zůstává aktuální dodnes. Vybízí k zamyšlení nad tím, co v životě považujeme za důležité a proč.
Zdroje: autorský text, csfd.cz, filmovyprehled.cz