Měl to být luxusní filmový večer plný hvězd a emocí. Jenže po 10 minutách z kina utíkal popcorn i herci z plakátu

Měly zaznít fanfáry, rozsvítit se reflektory a v publiku měl být slyšet jen šum obdivu. Místo toho se během několika minut změnil slavnostní večer v trapas, na který se vzpomíná dodnes. Jeden z nejočekávanějších filmů se stal ukázkou toho, že ani slavná jména a velkolepé nápady nemusí vést k úspěchu.

Premiéra měla být událostí roku. Diváci očekávali drama, které naváže na slavnou klasiku. Doufali, že prožijí podobný zážitek jako před lety v kině. Scénář sliboval napětí, romantiku i katastrofu, která měla zasáhnout diváky přímo u srdce. Jenže jakmile se film rozběhl, začalo být jasné, že něco není v pořádku. Dialogy působily uměle, efekty spíš rozesmály, než ohromily. A atmosféra zůstala někde na dně oceánu. Po deseti minutách sál ztichl a brzy se i vylidnil. Kdyby to bylo jen trochu možné, vzal by nohy na ramena i popcorn a herci z plakátu.

Když se filmové sny změní v noční můru

Film roku 2010 natočený režisérem a hercem Shanem Van Dykeem měl být poctou slavnému velkofilmu Camerona. Místo pocty se ale stal jeho parodií. Děj sleduje novou, moderní loď nazvanou Titanic II, která se vydává na svou první plavbu přesně sto let po původní tragédii. Netrvá dlouho a historie se opakuje. Ledovec, chaos a zoufalý boj o život. Jenže tentokrát nepůsobí nic uvěřitelně. Laciné triky, papundeklové kulisy a herecké výkony, které připomínají televizní telenovelu, poslaly celý film ke dnu ještě dřív, než dorazil do kin.

Film vznikl v produkci společnosti The Asylum, která je známá takzvanými „mockbustery“. Levnými napodobeninami slavných filmů. Titanic II byl přesnou ukázkou této produkce. Rychle natočený, s minimálním rozpočtem a s cílem svézt se na popularitě slavného jména. Původní Titanic Jamese Camerona měl rozpočet kolem 200 milionů dolarů, zatímco Van Dykeův film se pohyboval v řádu stovek tisíc.

Když hvězdná premiéra skončí fiaskem

Recenze byly nemilosrdné. Na portálu ČSFD má Titanic II hodnocení pouhých 9 %, na IMDb necelé 1,7 z 10. Diváci mluví o nejhorším filmovém pokračování všech dob, o „katastrofě v katastrofě“ nebo o snímku, který by se měl promítat pouze jako varování pro začínající režiséry. Jeden z uživatelů dokonce napsal, že „největší tragédií filmu není ledovec, ale samotný scénář“.

Kritici navíc upozorňovali, že film selhává nejen po stránce technické, ale i emocionální. Chybí mu napětí, chemie mezi postavami i jakýkoli moment, který by dokázal diváka vtáhnout. Přesto si Titanic II postupně vydobyl zvláštní místo v popkultuře. Mezi fanoušky takzvaných kultovních filmů, které jsou tak špatné, až zábavné. Ti ho dnes sledují pro pobavení, nikoli pro slzy dojetí.

Když se i legendy potápějí

Tvůrci sázeli na emoce a vzpomínky. Jenže opakovali příběh, který už jednou dojal svět. A tentokrát bez rozpočtu, techniky i silného scénáře. Pokus navázat na legendární Titanic Jamese Camerona tak skončil jako učebnicový příklad, že sláva originálu se napodobit nedá. A že i moře filmového světa má své vraky, které časem sice nezmizí, ale připomínají, že ne všechno, co má slavné jméno, se vyplatí zachraňovat.

Titanic II se stal synonymem pro filmové fiasko. Přesto ale slouží jako zajímavý fenomén. Ukazuje, jak silný má původní příběh dopad i po desetiletích. A i když se mu jeho nástupce nepřiblížil ani zdaleka, dokázal alespoň jediné. Že Titanic je jméno, které v lidech stále vyvolává emoce, byť tentokrát úplně jiné. I dnes se o filmu diskutuje na fórech, v recenzích i na sociálních sítích. Většinou s nadhledem a pobavením, ale i s jistou dávkou fascinace nad tím, jak daleko může vést snaha napodobit legendu. Titanic II se tak zapsal do dějin nejen jako neúspěch, ale také jako připomínka, že i selhání může mít své publikum.

Zdroje: csfd.cz, imdb.com, wikipedia.org