Kvíz: Tyto filmy si pamatují jen senioři ze staré školy. Mladší 50 let skončí na 2. otázce
Zapomeňte na Avengers nebo Star Wars. Skuteční filmoví hrdinové pili limonádu Kolaloku, jezdili s Andělem na hory nebo sledovali vlaky za protektorátu. Český film zažil svůj zlatý věk dávno před érou digitálních efektů, a kdo to nepamatuje, asi přišel na svět až po revoluci.
Vyzkoušejte náš kvíz a zjistěte, jestli patříte mezi pamětníky filmových pokladů, nebo zda vám chybí potřebná filmová průprava.
Zašlá sláva československého filmu
Kdo dnes vzpomene na éru, kdy československý film získával Oscary? Československá kinematografie zažila svůj zlatý věk zejména v šedesátých letech, kdy vznikala díla, která ani po více než půl století neztratila nic ze svého kouzla.
Celá jedna generace vyrostla na hlášce: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným…“ z „Rozmarného léta“. Pamětníci si pamatují každý detail z „Ostře sledovaných vlaků“ nebo postavy ze „Sedmi statečných“. A kdo z mladších třeba ví, že „Vinnetou vlastně nikdy neexistoval a že šlo o postavu z románů Karla Maye ztvárněnou ve filmu bělochem?
Tehdejší filmy sice neměly dvakrát štědré rozpočty, ale bohatě si vytačily s dobrým scénářem, výbornými herci a režisérem, který přesně věděl, co chce divákům předat.
Filmové hvězdy staré školy
Brodský, Sovák, Hrušínský, Menzel, Janžurová či Bohdalová jsou mezi herci doslova legendy, které formovaly náš film v těžkých časech. Jejich výkony byly o to působivější, že často tvořili pod tlakem cenzury a ideologického dohledu.
Rudolf Hrušínský dokázal jediným pohledem vyjádřit víc než leckterý současný herec celým monologem. Jiřina Bohdalová uměla být komická i tragická zároveň. A Vladimír Pucholt? Ten by dnes v Hollywoodu vydělával miliony. Místo toho emigroval a stal se lékařem v Kanadě.
Mezi filmaři té doby panovala zvláštní pospolitost. Točilo se často v náročných podmínkách, bez moderní techniky, někdy i s minimálním rozpočtem. Na horách se natáčelo v mrazech, které hercům zalézaly za nehty, ale nikdo si nestěžoval. Tak vznikaly filmy jako „Anděl na horách“, kde si Jaroslav Marvan zlomil při natáčení nohu, ale statečně točil dál.
Od zlaté éry k normalizaci
Šedesátky byly pro český film jako zlatá horečka. Forman točil jeden hit za druhým a jeho filmy bavily nejen u nás, ale válely i v zahraničí. Jenže pak přijeli Rusáci a spousta režisérů musela sbalit kufry nebo tvořila díla, která se nemohla vydávat. I v normalizačních sedmdesátkách se ale občas urodilo něco, co stálo za řeč. Třeba takoví Homolkovi stále baví generaci dnešních šedesátníků.
A teď přichází chvíle pravdy. Náš kvíz prověří, jestli opravdu patříte mezi filmové znalce staré školy, nebo jste jen jeden z mnoha, kteří mají v českých filmech velké mezery.
