Film s Langmajerem měl být událostí roku. Diváci po premiéře ale mluví jen o hořkém zklamání

V roce 2025 vyšlo spousta filmů. Na některé z nich se diváci těšili už dlouho, ale bohužel zcela zbytečně. Jak to ve filmovém světě občas bývá, z některých se staly obrovské propadáky. Od jednoho z nich tvůrci slibovali hory doly, ale přinesl pouze jedno velké zklamání, o čemž vypovídají i recenze na internetu.

Když od filmu máme velká očekávání, není to úplně ideální. Nemůžeme si být totiž jisti, jestli budou naplněna, a také můžou zásadně ovlivnit, jak film budeme vnímat. Kdybychom jich totiž neměli, možná by nám film, i kdyby nebyl nejlepší, přišel docela v pohodě. Když ale očekáváme, že bude dobrý, může to dopadnout přesně naopak.

Filmové propadáky, které se měly stát hitem

Režiséři se odjakživa snaží ve své tvorbě ukázat své umělecké schopnosti. To se ale ne vždycky může setkat s pochopením. Producenti se proto k věci stavějí trochu jinak a prioritou je pro ně zisk. Jako hlavní cíl si kladou, aby se jim z tvorby filmu přinejmenším vrátily investice vložené do výroby a marketingu.

Kvůli tomu málokterý režisér zvládne vytvořit ziskový film a musí se spolehnout na producenty. Tato spolupráce ale musí dobře fungovat, protože jestli se tvorba filmu postaví hlavně na producentech, je pravděpodobnost, že bude snímek nudný a nezáživný.

Na seznamu filmových propadáků se už objevilo spoustu filmů, ale tenhle jeden vás hodně překvapí. Jedná se o film John Carter. Jeho režisérem byl oscarový Andrew Stanton a rozhodně se nejedná o příběhově špatný snímek. Film se  ale bohužel stal absolutně prodělečným, a to hned z několika důvodů. Jedním z hlavních je příliš vysoký rozpočet a také obsazení herců, kteří nepatřili k hvězdným osobnostem. Selháním byla také nepovedená kampaň, která patří snad k jedněm z nejhorších v historii filmu.

K dalším propadákům patří film Osamělý jezdec, který vyšel v roce 2013 a má hodně společného s filmem John Carter. Snímek měl opět vysoký rozpočet, který bohužel nezachránilo ani obsazení do hlavní role oblíbeného Johnnyho Deppa. Příliš dlouhá filmová stopáž a zmatený děj způsobily, že si film nezískal ani diváky, ani filmové kritiky.

Proč někdy i špatné filmy přitahují publikum?

Už se vám někdy stalo, že jste se podívali na film a řekli jste si, že je tak hrozný, že je až dobrý? To se doopravdy někdy stane. Filmový příběh může být naprosto bizarní a nelogický, ale právě tím nás nejvíc baví. Kvalitních a propracovaných příběhů je ve filmovém světě spousta, a proto někdy není od věci se podívat i na něco, co nám nedává žádný smysl.

Příkladem může být třeba film The Room z roku 2003. Film nabízí naprosto šílený příběh, který vypráví jednoduchou zápletku jednoho milostného trojúhelníku. Ačkoli je celý děj filmu spíše jeden velký bizár, našel si svou fanouškovskou základnu. Oblíbili si jej nejen v Americe, ale také v zahraničí.

Tohle je jasným důkazem toho, že občas vtipné příběhy můžou být úspěšnější, než bychom čekali. Lidé se totiž rádi pobaví, a pokud u nich film vyvolává smích a dobrou náladu, může být vnímán mnohem pozitivněji. Seriózní a promyšlený příběh tedy nemusí vždy znamenat úspěch a někdy je dobré také vsadit na kvalitní humor.

Největší propadák roku 2025

V roce 2025 byl na obrazovky uveden film s názvem Deník shopaholičky. I když sám název nezní až tak špatně, film obdržel opravdu velkou vlnu kritiky. O tom vypovídají i internetová hodnocení, ve kterých film získal pouhých 9 %. Jediným plusem, který u filmu diváci uvádí je to, že není zas tak dlouhý. Tím dávají najevo, že jsou rádi, že jeho sledováním nepromarnili moc svého volného času.

Film vypráví příběh ženy, která naprosto miluje nakupování. Hlavní hrdinkou je čtyřicetiletá shopaholička Klára, která ujíždí na slevových akcích, a to až tak moc, že si nevšimne, že si její manžel najde jinou, mladší ženu. Klára je tak nucena si poskládat život od začátku. Začne hledat novou práci, nového muže a hlavně sama sebe.

Snímek nezachránilo ani herecké obsazení, i když se v hlavních rolích objevili také známí herci. Ve snímku můžeme sledovat mimo jiné Barboru Seidlovou, Evu Toulovou, Veroniku Žilkovou, Igora Bareše, Jaromíra Noska, Václava Vydru, Petra Vondráčka a Lukáše Langmajera.