Francouzi nechápou, že jsme se tomu jídlu kdysi ve škole vyhýbali jako pivař vodě. U nich je to přepych
Co spojuje českou školní jídelnu za socialismu s luxusní pařížskou kavárnou? Překvapivě jedno jídlo, před kterým jsme jako děti prchali, ale Francouzi za něj s radostí vysázejí tucet eur. Tušíte už, o čem bude řeč?
Nápovědou jsou plastové misky plné lepkavé bílé hmoty, která se na povrchu vždy tak nějak nevábně stáhla. V lepším případě byla posypaná trochou skořice nebo politá ovocným sirupem.

Rýžový nákyp, neboli „riz au lait“, je jedním z úsměvných příkladů, jak každý k různým druhům jídla přistupujeme úplně jinak. To, co v našich školkách často končilo nedotčené nebo schované v kapse, ve Francii servírují za takovou cenu, že by z toho naše učitelky ze školky jenom zíraly. Obyčejná rýže vařená v mléce, kterou jsme jako děti měli ve školce či škole zdarma, a ještě jsme za ni nebyli vděční, může v Paříži stát v přepočtu i několik stovek korun.
Francouzský „riz au lait“
Ve Francii je riz au lait oblíbený dezert, který se v menu francouzských kaváren pyšní vedle pochoutek, jako je crème brûlée nebo tarte tatin. Češi cestující do Francie kolikrát zažijí šok, když na jídelníčku pařížské kavárny objeví položku riz au lait za 12 euro, tedy přibližně 300 Kč. A ještě větší překvapení přijde, když zjistí, že jde vlastně o náš starý známý rýžový nákyp. Jen je krémovější, zdobený karamelizovanými mandlemi a servírovaný v nóbl misce.
Z jídelen za pár korun do kaváren za stovky
V základu jde o jednoduché jídlo, rýži vařenou v mléce s cukrem a špetkou vanilky. Za socialismu to bylo zcela běžné jídlo, o kterém nikdo zvlášť nemluvil, a když už, tak obvykle ne v dobrém slova smyslu. Na českých stolech se nákyp objevoval hlavně jako sladký oběd nebo jako nenáročný dezert.
Během socialismu se stal pravidelnou součástí jídelníčku ve školkách a školních jídelnách a byl často podávaný s kompotovaným ovocem, skořicí nebo kakaem. Za socialismu byla podobná jídla jako rýžový nákyp, krupicová kaše nebo žemlovka součástí levného a dostupného stravování, které mělo zajistit, aby každé dítě dostalo teplý oběd.
Když dnes člověk ochutná poctivě připravený rýžový nákyp z kvalitních surovin, často je chutí překvapený. Ten rozdíl oproti školní verzi je jako nebe a dudy. Spousta lidí tak zjistí, že jídlo, kterému se v dětství vyhýbali, může být ve skutečnosti velmi chutné.
Další školkové pochoutky v luxusním podání
Rýžový nákyp není jediným jídlem z dětství, na které lidé ve světě nedají dopustit. Ve francouzských bistrech vám rádi naservírují také krupicovou kaši s pravou vanilkou, třtinovým cukrem a karamelizovaným ovocem, to vše opět za cenu kolem 10 euro. Dále si ve Francii můžete objednat žemlovku nebo různé varianty nudlí s mákem.

Jak na tuto českou pochoutku po francouzsku?
Chcete si doma připravit rýžový nákyp, který by obstál i v pařížské kavárně? Pak stačí sáhnout po kvalitních surovinách a věnovat přípravě trochu více péče a času, než tomu dopřávaly kuchařky ve školní jídelně. Základem je kulatá rýže, třeba arborio nebo carnaroli, která se používá na rizoto. Vaří se zvolna v plnotučném mléce s pravou vanilkou a přiměřeným množstvím cukru. Důležité je stálé míchání a pomalá tepelná úprava, aby nebyla rýže rozvařená.
Francouzi často do svého riz au lait přidávají citronovou kůru nebo pomerančový květ, aby měl výsledný pokrm ještě lepší chuť. A na závěr dezert ozdobí karamelizovanými oříšky, čerstvým ovocem nebo karamelem.
Tip do kuchyně: skvělým ozvláštněním rýžového nákypu je také záměna kravského mléka za kokosové. Pro ještě lepší chuť doporučuji přidat strouhaný kokos nebo matchu, máte-li chuť na opravdu exotickou verzi.
Zdroje: prozeny.cz, svetzeny.cz, apetitonline.cz