Generační propast hlubší než Macocha: Pohádku, na kterou já čekám celý rok, vnuk „přežije“ sotva 12 minut
Vánoce jsou v Česku už desítky let spojené s pohádkami. Zatímco starší generace nedá dopustit na klasiky, dnešní děti u nich často nevydrží sedět. Zatímco my se těšíme, až zazní známá melodie a objeví se oblíbení herci, vnuci po několika minutách sahají po mobilu či tabletu. Podle reakcí na sociálních sítích se ukazuje, že u některé pohádky mladší generace nevydrží sledovat ani čtvrt hodiny.
Pro rodiče a prarodiče jsou pohádky z televizního archivu symbolem dětství. Mnozí znají dialogy starých pohádek zpaměti a nostalgicky vzpomínají, jak je sledovali se svými rodiči. Ať už šlo o příběhy princezen, kouzelných předmětů nebo odvážných hrdinů, všechny tyto filmy vycházejí z jednoduchého schématu. Dobro bojuje se zlem, vítězí láska, spravedlnost a odvaha. Právě proto se staly součástí kulturní paměti.

Vnoučata žijí jiným tempem
A právě zde přichází na řadu konkrétní titul, který generační propast nejlépe ukazuje. Tři oříšky pro Popelku. Zatímco starší diváci si tuto pohádku nenechají ujít a čekají na ni celý rok, mnoho dětí u ní vydrží jen krátce. Na diskusních fórech i sociálních sítích se často objevuje, že vnuci Popelku sledují sotva 12 minut, než je začne nudit a sáhnou po jiném programu nebo mobilu.
Dnešní děti jsou však zvyklé na rychlý střih, speciální efekty a dynamický děj. V konkurenci akčních filmů, animovaných sérií a krátkých videí na sociálních sítích působí staré pohádky zdlouhavě. Psychologové upozorňují, že průměrná doba soustředění dětí klesá a u mladších věkových skupin se pohybuje jen v minutách. Když se na obrazovce dlouho nic neděje, ztrácí zájem. A pohádky, které pro nás mají kouzlo a atmosféru, pro ně působí staticky.
Proč dnešní děti čekají od pohádek něco jiného
Rozdíl spočívá také v hodnotách. Dříve stačilo, aby princezna byla krásná a hodná a princ statečný. Dnešní děti jsou ovlivněné moderními hrdiny, kteří mají více vrstev, humor a často i nadpřirozené schopnosti. Proto jim černobílé rozdělení dobra a zla přijde příliš jednoduché. Diskuze na internetu často ukazují, že zatímco starší generace vnímá pohádky jako nadčasové a univerzální, mladší se u nich nudí nebo je ironicky komentuje.
Když pohádky rozdělují rodinu
Nejde však jen o to, zda děti u obrazovky vydrží. Vánoční večery často ukazují i drobné generační střety. Zatímco prarodiče si pohádku užívají od začátku do konce, vnuci se ptají, kdy přijde na řadu jejich oblíbený animák nebo vánoční speciál na YouTube. Rodiče pak stojí mezi dvěma světy. Chtějí udržet tradici, ale zároveň nechtějí děti nutit k něčemu, co je nebaví. V některých rodinách se proto hledají kompromisy. Nejprve se společně sleduje klasika a pak se přepíná na novější film, aby si každý přišel na své. To ukazuje, že i obyčejné sledování pohádky se může proměnit v malý rodinný experiment, kde se střetávají rozdílné pohledy na to, co je vlastně „pravá vánoční zábava“.

Budoucnost pohádek pod vánočním stromečkem
Popularita Popelky u starší generace ale neklesá. Každý rok ji sledují miliony diváků a Česká televize ji řadí mezi nejsledovanější programy svátečních dní. To dokazuje, že i když děti ztrácejí pozornost, pro prarodiče a rodiče má pohádka stále hodnotu nejen uměleckou, ale i emocionální. Vnímáme ji jako most k vlastnímu dětství a k rodinným tradicím. A právě proto se na ni těšíme, i když víme, že mladší u ní možná dlouho nevydrží. „Doma se na Tři oříšky pro Popelku těšíme celý rok. Vnuci u ní ale sotva vydrží 12 minut, nebaví je staré pohádky,“ napsala jedna z diskutujících A.N. na sociální síti.
Otázkou zůstává, zda klasické pohádky obstojí i v dalších dekádách. Možná se stanou spíše nostalgickým programem pro starší generace, zatímco děti si budou hledat nové hrdiny v animovaných filmech a seriálech. Anebo se najde cesta, jak staré příběhy vyprávět nově. Tak, aby neztratily kouzlo, ale zároveň dokázaly zaujmout i dnešní rychlou dobu. Někteří filmoví odborníci proto navrhují, aby se klasické pohádky znovu digitalizovaly, doplnily interaktivními prvky nebo byly dětem přiblíženy formou krátkých úryvků, které odpovídají jejich tempu vnímání.
Zdroje: idnes.cz, filmovyprehled.cz, novinky.cz