Tichá hrozba nad Českem. Dříve ji všichni podceňovali, dnes děsí i zkušené vědce

Tenhle meteorologický fenomén patří mezi jevy, které většina lidí běžně nevnímá. Přesto má schopnost zasáhnout moderní technologickou infrastrukturu a zanechat pěkné škody. V posledních letech se objevuje čím dál častěji, a to i u nás. Kromě možných závažných dopadů na technologie a zdravotní rizika u lidí i zvířat je to ale naprosto dechberoucí podívaná.

Vzniká jako důsledek zvýšené sluneční aktivity – tedy laicky řečeno silných slunečních erupcí. Slunce uvolní proudy nabitých částic, které při kontaktu se zemským magnetickým polem mohou způsobit jeho dočasné narušení. Tento jev se nazývá geomagnetická bouře a neprojevuje se hlukem ani světelnými záblesky, ale i přes to není radno ho brát na lehkou váhu. Může totiž značně ovlivnit komunikaci či elektrické sítě. A v některých případech přináší i neobvyklý, ale úžasný vizuální zážitek – polární záři, která je v posledních dekádách viditelná i v našich zeměpisných šířkách.

Důsledky: Neviditelné, ale citelné

Kromě dechberoucí růžovo zelené podívané může při této silné bouři dojít k narušení satelitní a rádiové komunikace, včetně výpadků GPS signálu, což negativně ovlivní (nebo i úplně vypne) navigace v letadlech, lodích i běžných autech. Změny v ionosféře mohou narušit i televizní a mobilní signál. Ohroženy jsou také elektrické sítě – historicky způsobilo jejich extrémní přetížení blackouty na různých místech na světě.

Zdravotní rizika

Přestože geomagnetická bouře není přímo cítit, u vnímavějších jedinců může vyvolat nepříjemné fyzické i psychické reakce. Některé studie naznačují, že během silné sluneční aktivity roste výskyt bolestí hlavy, únavy či zvýšené podrážděnosti. Lidé s kardiovaskulárními problémy mohou vnímat větší zátěž na srdeční rytmus a podle některých výzkumů dokonce během silných geomagnetických výkyvů mírně stoupá počet infarktů.

Jak často se dotýkají střední Evropy?

Vyskytují se poměrně pravidelně, ale většina z nich je slabých. Ty nejsilnější, jako například Carringtonova událost z roku 1859 přichází zhruba jednou za 100 až 150 let. Ta byla tak silná, že polární záře, kterou vyvolala, byla vidět po celém světě. V našich končinách se objevují silnější bouře čím dál častěji a vědci varují, že jsme aktuálně vstoupili do období, které jimi bude nabité. Například v květnu letošního roku byla zaznamenána silná sluneční erupce, která způsobila výpadky rádiového spojení a byla doprovázena polární září viditelnou na různých místech České republiky.

Co nás čeká

Aktuálně probíhající sluneční cyklus podle odborníků směřuje ke svému maximu a mělo by se jednat o cyklus střední síly. Tedy ne tak extrémní jako některé v minulosti, ale dostatečně výrazný na to, aby přinášel silné sluneční erupce, které mohou ovlivnit dění na Zemi. Událost z května, kdy došlo k dosud nejsilnější erupci letošního roku potvrzuje, že těchto jevů bude i v nadcházejících měsících přibývat, a to až do konce roku.

Bouře přichází, ale netřeba paniky

Geomagnetické bouře jsou fascinujícím důkazem toho, jak úzce jsme propojeni s děním ve vesmíru – a jak i události vzdálené přes 150 milionů kilometrů mohou mít přímý vliv na náš každodenní život. Ve světě, kde se spoléháme na přesné navigace, internet, všechno funguje na elektřinu a satelitní komunikaci, přestávají být tyto jevy jen zajímavostí pro astronomy. Protože i přes to, že je obvykle prožijeme bez výraznějších následků, při těch silnějších může jít opravdu do tuhého. Není to ale důvod k panice. Díky sledování Slunce a včasným předpovědím máme dnes možnost reagovat a přijímat preventivní opatření doporučená odborníky. A když už nás geomagnetická bouře zasáhne, můžeme si aspoň užít noční oblohu plnou světel, která běžně vídají jen polární lišky.