Největší filmová chyba všech dob: Měl hrát Jamese Bonda, ale před 57 lety roli odmítl. Dodnes toho lituje

Jsou chvíle, kdy se herec rozhodne podle instinktu, zdravého rozumu nebo prostého strachu z neznámého. Pak je tu rozhodnutí jednoho herce, který mohl hrát Jamese Bonda, ale s klidem roli odmítl. Dodnes toho sice trochu lituje, ale ten důvod vás zaručeně pobaví.

Představte si, že stojíte před nezapomenutelnou rolí agenta 007 a máte se rozhodnout, zda ji vezmete, nebo ne. Každý z nás by to asi zkusil. Tenhle herec měl ale tolik kuráže, že prostě řekl ne, protože nechtěl tlačit na pilu. Přesně takový příběh může odvyprávět jeden z největších symbolů americké televizní a filmové zábavy 20. století. Muž, který rozdával úsměvy, tančil s lehkostí a bavil miliony diváků po celém světě, řekl s lehkostí a humorem „ne“ jedné z největších příležitostí své kariéry. Dodnes mu ale tahle nabídka vrtá hlavou a nedávno přiznal v jednom z rozhovorů, že do toho měl jít a jeho kariéra by vypadala úplně jinak.

Stoletý stařík, který nevyskočil z okna

Ve Spojených státech je jméno tohoto herce opravdovým pojmem. Patří k lidem, které znají celé generace, a to nejen podle obličeje, ale hlavně podle energie, kterou dokázal přenášet zpoza kamery do našich domácností. U nás se o něm mluví méně, možná proto, že jeho humor a nadšení byly vždy velmi americké. Přesto jde o osobnost, která zásadně ovlivnila televizní zábavu, muzikálový film i představu toho, jak má vypadat charismatický muž v hlavní roli.

Narodil se v roce 1925 v Missouri a už od mládí bylo jasné, že klidný život za psacím stolem pro něj nebude. Cože, na začátku minulého století? Ano, opravdu letos oslavil 100 let. K herectví se nedostal přes noc. Začínal jako voják u letectva, potom zkusil práci v rádiu. Do toho ale moderoval nejrůznější soutěže a pořady a dokonce vystupoval v klubech, kde si postupně budoval jméno jako komik, který dokáže zaujmout bez laciných urážejících vtipů. Jeho komický projev byl opravdu nakažlivý a publikum ho prostě milovalo od první chvíle. Kdokoli o tom pochyboval, nakonec zjistil na vlastní kůži, že se nejde společně s ním v místnosti nesmát.

Čekal dlouho, ale o to lepší to bylo

Zlom v jeho kariéře se dostavil v padesátých a šedesátých letech. Broadway ho přijala s otevřenou náručí a dostal roli v muzikálu Bye Bye Birdie, která z něj udělala opravdovou hvězdu. A ta už nikdy nepřestala zářit. Úspěch na prknech divadelní scény se rychle potvrdil i v kinematografii. Nejvíce ho vystřelil seriál The Dick Van Dyke Show, který vyhrál ceny Emmy a dodnes je považován za jeden z nejlepších sitcomů všech dob.

Pak přišla Mary Poppins, která už jen potvrdila to, že jeho jméno nikdy nezapomeneme. Najednou to působilo tak, že to není jen komik, který kdysi vystupoval v hudebních klubech. Naopak, vypadalo to, že teď už může hrát opravdu cokoli. A právě tehdy se mu otevřely dveře, které by bývaly jeho kariéru vystřelily ještě dál.

Producent bondovské série Albert R. Broccoli v něm totiž vroce 1968 viděl možného nástupce Seana Conneryho. Elegantního, charismatického a pohledného muže, který by mohl Jamese Bonda posunout trochu jiným směrem. Jenže Dick Van Dyke nabídku odmítl. Důvod byl prostý a vlastně až příliš lidský. Prostě jen řekl režisérovi: „Slyšel jste můj britský přízvuk?“ dodává se smíchem v jednom z rozhovorů. Po zkušenosti s Mary Poppins si byl jistý, že by v roli britského agenta zněl směšně. Nechtěl riskovat, že se stane terčem posměchu, jako se to stalo právě v tomto muzikálu.

Dokážete si to představit

Z dnešního pohledu to působí jako jedno z nejzásadnějších rozhodnutí filmové historie. Bondovská role by z něj udělala mezinárodní hvězdu, kterou bychom si pamatovali i tady u nás. Sám Van Dyke později přiznal, že to bylo rozhodnutí, které by dnes udělal jinak. Ne proto, že by byl nespokojený se svou kariérou, ale proto, že si uvědomil, jak vzácná taková nabídka byla.

Jeho život ale zdaleka nekončil jedním odmítnutím. V sedmdesátých letech začal hrát vážné role. Bojoval s alkoholismem a se svými osobními démony, a tak dokázal, že není jen komickým klaunem. Postupně se začal více angažovat v televizi, kde zažil další úspěchy, včetně seriálu Diagnóza vražda, ze kterého ho asi všichni známe i u nás.

Nemá čeho litovat

Dnes je Dick Van Dyke živoucí legendou. Ve sto letech stále tančí, cvičí, vystupuje a působí dojmem člověka, který si život opravdu užívá. Možná nikdy nebyl Jamesem Bondem, ale stal se jím vlastně i tak. Tajně se totiž infiltroval do srdcí amerických diváků po celé zemi. Přesto mě nemůže opustit myšlenka někde hluboko v mé fantazii, jak by to asi vypadalo, kdyby tehdy řekl ano.

Zdroje: deadline.com, csfd.cz, idnes.cz