Hvězda z první řady SuperStar vyhasla. Když Patrik Stoklasa před lety zemřel, bylo mu jen 22 let

Český showbyznys pamatuje mnoho příběhů s hořkým koncem, ale málokterý je tak drásavý jako ten, který se začal psát na podzim roku 2004. Byl to rok, kdy televizní obrazovky ovládla nová mánie, národ posílal miliony SMS zpráv a ze dne na den se rodily celebrity. Uprostřed toho stál mladík s nakažlivým úsměvem, obrovským hudebním talentem a našlápnuto měl k hvězdné kariéře. Osud však rozdal karty jinak. Místo vyprodaných sálů a nových desek přišla tragická zpráva. Talentovanému zpěvákovi a herci bylo v době smrti pouhých dvaadvacet let.

Když v roce 2004 vtrhla na české obrazovky reality show Česko hledá SuperStar, nikdo netušil, jak masivní dopad bude mít. Lidé u televizí prožívali emoce, hádali se o to, kdo vyhraje a z neznámých tváří se přes noc stávaly idoly. Byla to doba, kdy se zrodila Aneta Langerová, Šárka Vaňková nebo Sámer Issa. Někteří soutěžící po zhasnutí kamer zmizely v propadlišti dějin, jiní o své místo na slunci bojovali roky. První řada byla navíc specifická obrovskou koncentrací skutečných talentů, kteří se později uchytili v muzikálech či kapelách.

Talentovaný multiinstrumentalista

Jeden ze zpěváků nebyl typickým produktem televizní zábavy. Zatímco mnozí jeho kolegové sázeli hlavně na image, on měl hudbu v krvi a podloženou tvrdou prací. Rodák ze Stodu, který vyrůstal v nedalekém Holýšově, platil za zázračné dítě. Už od útlého věku bral do ruky jeden nástroj za druhým, hrál na housle, zobcovou flétnu, klarinet a nedělaly mu problém ani bicí. Absolvoval lidovou školu umění, působil v dixielandové kapele SIX-KIX, a poté zamířil na Pražskou konzervatoř.

Tam, pod vedením uznávané profesorky Lídy Nopové, brousil svůj popový zpěv. Ještě předtím, než se jeho tvář objevila na televizní obrazovce v nejsledovanějším pořadu roku, měl za sebou řadu úspěchů. Ve Zlíntalentu si vyzpíval finále a cenu novinářů. A přestože se Patrik Stoklasa probojoval až do semifinále Superstar a diváci ho milovali, soutěž dobrovolně opustil. Měl totiž platné závazky v divadlech a nechtěl zklamat kolegy.

Osudný návrat z Olomouce

Kariéra Patrika Stoklasy strmě stoupala. Účinkoval v prestižním divadle Semafor po boku legend Jiřího Suchého a Jitky Molavcové, což byla pro mladého umělce ta nejlepší škola. Zářil v muzikálech Kleopatra, Rebelové či Kráska a zvíře. Měl našlápnuto k rolím, které by z něj udělaly hvězdu první velikosti, čekala na něj role Aramise ve Třech mušketýrech nebo role v Miss Saigon. Všechno se zdálo být zalité sluncem až do úterý 19. října.

Toho dne se vracel z Olomouce, kde vystupoval na koncertě v rámci předvolební kampaně ČSSD. Nebyl v autě sám, společnost mu dělal legendární zpěvák Karel Černoch. Cesta po dálnici D1, která je pro mnoho řidičů noční můrou, probíhala zdánlivě klidně. U Popůvek na Brněnsku se však stala tragédie. Mercedes Vito, ve kterém umělci cestovali, narazil ve vysoké rychlosti do nákladního automobilu.

Boj o život v brněnské nemocnici

Náraz byl devastující, zejména pro stranu spolujezdce, kde seděl právě Patrik. Zatímco Karel Černoch vyvázl se zlomenou nohou, otřesem mozku a šokem, mladý Stoklasa utrpěl zranění, která lékaři později označili za kritická. Záchranáři ho převezli do Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Diagnóza byla děsivá: vážná poranění hrudníku, plic, a především masivní trauma hlavy a mozku.

Lékařský tým dělal nemožné. Patrik podstoupil několik náročných operací, včetně tří zákroků na mozku, které měly zmírnit masivní otok. Celý národ, kolegové z branže i fanoušci tajili dech a doufali v zázrak. U jeho lůžka se střídala rodina, přítelkyně i jeho manažerka Šárka Grossová. Situace však byla beznadějná. Prognózy hovořily jasně, šance na přežití byly vyčísleny na pouhých deset procent. A i kdyby se zázrak stal, Patrik by pravděpodobně zůstal s těžkým mentálním i fyzickým postižením, neschopen pohybu či řeči.

Rozhodnutí, které bolí

Čtyři dny po nehodě, v sobotu 23. října 2004, naděje definitivně zhasla. Zranění byla neslučitelná se životem. Rodina stála před tím nejtěžším rozhodnutím, jaké si lze představit, a nakonec dala souhlas k odpojení od přístrojů. Patrik Stoklasa zemřel v odpoledních hodinách. Bylo mu pouhých 22 let. Do jeho narozenin zbývalo pouhých deset dní.

Zpráva o jeho smrti zasáhla český showbyznys jako blesk z čistého nebe. Karel Černoch byl zprávou naprosto zdrcen, stejně jako producenti František Janeček a Oldřich Lichtenberg, kteří v Patrikovi viděli obrovský potenciál. Principál Jiří Suchý tehdy pronesl větu, která rezonuje dodnes: „Jeho jméno už bude jednou provždy patřit do historie Semaforu.“

Nedokončený příběh a poslední opona

Pohřeb, který se konal 27. října v Divadle Broadway, byl manifestací toho, jak moc byl Patrik oblíbený. Přišly stovky lidí. Nejen rodina a přátelé z rodného kraje, ale i špičky české popmusic jako Bára Basiková, Monika Absolonová, Sagvan Tofi, Filip Renč a mnozí další. Na jevišti, kde ještě před pár dny sklízel potlesk v muzikálu Rebelové, stála rakev obklopená květinami.

Zdroje: extra.cz, vlasta.cz, idnes.cz