Hvězda našich milovaných filmů z dětství zhasla. Smutná zpráva položila na kolena celé Česko

Některé tváře a hlasy máme s dětstvím spojené tak pevně, že si ani neuvědomujeme, kdy se do našeho života vlastně dostaly. Jako by tam byly vždy. V televizi běžely filmy, které jsme znali nazpaměť, reprízy se střídaly s premiérami a vždy se objevovala ta stejná jména. Jeden z takových hlasů nás nedávno opustil.

Právě proto bývají takové zprávy zarážející. Nejen smutné, ale i nepříjemně osobní. Jako by odešel někdo, koho jsme sice osobně neznali, ale přesto byl přítomný v našem životě desítky let. Stačilo slyšet jeden známý hlas nebo vidět krátký záběr a člověk byl okamžitě zpátky ve svém dětství. V době, kdy se svět zdál jednodušší.

Příběh je v českém filmu přeceňovaný

České filmy a seriály často nehodnotíme jen podle scénáře a provedení. Jsou totiž často postavené hlavně na lidech. Na hercích, jejich projevu, hlasech a gestech, které se nám vryly do paměti. Některé z těchto osobností se objevovaly v hlavních rolích, jiné spíš nenápadně proplouvaly vedlejšími postavami. Pak tu byly taky takové, jež nezaměnitelně propůjčovaly svůj hlas zahraničním postavám.

U řady herců si dnes možná ani přesně nevybavíme konkrétní roli, ale pamatujeme si jejich hlas. Často šlo o hlas, který roky patřil jedné postavě, bez něhož bychom si ji už nedokázali ani představit. Patřil zároveň k hercům, kteří nikdy nepotřebovali hlavní role, abyste si jich všimli. Dokázal zaujmout i ve vedlejších rolích. Jeho herecký projev byl přirozený a často postavený na jemné ironii. Objevoval se v celé řadě filmů a seriálů, které dnes považujeme za klasiku, ať už šlo o komedie, kriminálky nebo rodinné snímky.

Herec dobrý, ale jeho hlas…

Pro mnoho z nás byl ale slavnější úplně v jiné oblasti. V dabingu. Právě tam se jeho hlas stal doslova legendárním, především díky jedné zahraniční filmové hvězdě. Stačí si vybavit charismatickou tvář, lehce ironický úsměv a zvláštní směs drzosti a elegance, která z něj dělala symbol své doby. Pro mnoho Evropanů zosobňoval moderního filmového hrdinu dvacátého století. Pro některé dámy je to dodnes symbol krásy a dokonalého muže.

Jeho filmy se u nás promítaly opakovaně. V kinech i v televizi, kde běžely o víkendech a svátcích. Kdekoli se objevil, zářilo jeho neskutečné charisma. Ať už šlo o kriminálky, romantické příběhy nebo akční filmy, vždy z jeho postav vyzařovala svoboda, která byla pro diváky za železnou oponou o to přitažlivější. Tento herec vyrůstal v uměleckém prostředí, ale dlouho to vypadalo, že se vydá úplně jiným směrem. K herectví se dostával pomalu, s pochybnostmi okolí i vlastními neúspěchy. Na školu, která mu měla dát herecký základ, se dostal až napodruhé, možná napotřetí. A zpočátku o něj nebyl velký zájem.

Slavného herce vylepšil český hlas

Zlom přišel až ve chvíli, kdy se objevil ve filmech, které změnily evropskou kinematografii. Byl to herec, jehož tvář se stala exportním artiklem francouzského filmu a jehož jméno se začalo objevovat vedle dalších ikon té doby. Později se sice přiklonil ke komerčnějším rolím, ale kouzlo nezmizelo.

Diváci milovali Jean-Paula Belmonda nejen ve Francii, ale po celé Evropě. A u nás obzvlášť. Jenže právě my jsme ho znali v trochu jiném znění a za tento legendární počin českého dabingu budeme navždy vděčit právě Jiřímu Krampolovi. Právě tenhle hlas nás v nedávné době opustil. Hlas, který známe i z pozdějších filmů Louise de Funèse.

Bez něho by to nebylo ono

České verze těchto filmů si dnes bez Krampola dokáže představit málokdo. Pro nás to byl právě jeho hlas, který tvořil osobnost těchto postav. Tento muž po sobě zanechal desítky let práce a stovky rolí, které si navždy budeme spojovat s jeho hlasem.

Kromě herectví se objevil i jako moderátor a bavič, kde zúročil svůj smysl pro humor a schopnost komunikovat s publikem. Když zpráva o jeho úmrtí obletěla Česko, vyvolala řadu emocí, ale především pocit, že svět už nikdy nebude takový, jaký býval. Připomeňte si zde českého Belmonda:

Zdroje: csfd.cz, csfd.cz, wikipedie.cz