Náš český recept mate kuchaře po celém světě. Nikdo ho neumí udělat jako my

Na talíři možná nevypadá jako gastronomický zázrak, ale jeho vůně vám může připomenout školní jídelnu nebo obědy u babičky, jemně muškátové a trochu kašovité, zato důvěrně známé. Ale v posledních letech se na něj zaměřili kuchaři z celého světa, objevuje se ve food dokumentech a ochutnat ho je prý jako vrátit se do dětství. Pro Čechy běžný oběd, pro zahraniční milovníky jídla překvapivý fenomén.

Nenápadná zelená porce, která si tiše získává svět. Přestože se na první pohled může zdát obyčejná, jde o tradiční český špenátový přívarek, jídlo, které u nás patří ke klasice, ale v zahraničí vyvolává překvapení a obdiv.

Není to na pohled nejvábivější talíř, ale o to víc dokáže překvapit. Hlavně pokud se přívarek nepřipravuje „jen tak“, ale podle tradičního postupu, s českým česnekem, vývarem a trochou smetany. Jako typický zástupce jednoduchého a poctivého jídla se tento pokrm dostal do hledáčků zahraničních foodblogerů i televizních produkcí. Na světových gastro festivalech nebo v zahraničních receptech se objevuje pod názvy jako „Czech spinach sauce“ nebo „Czech green spinach sauce“, což vystihuje jeho jednoduchost i původ v tradiční české kuchyni.

Jak se na něj dívá svět?

Zatímco my ho bereme jako typický oběd z jídelny, často podávaný s vařenými bramborami a vejcem natvrdo, ve světě vzbuzuje zvědavost. Čím to, že právě česká kuchyně, proslulá hutnými omáčkami, dokáže nabídnout tak jednoduchý a přitom vyvážený recept?

V Německu o něm vznikla reportáž v rámci dokumentárního cyklu o „jídle chudých a dělníků“, ve Francii ho představil influencer z YouTube jako ideální detox jídlo po návštěvě u babičky. A v několika epizodách cestopisných pořadů o evropských kuchyních se objevuje coby symbol návratu k tradičním hodnotám a jednoduchosti.

Odborníci na výživu navíc upozorňují na jeho výživovou hodnotu. Listový špenát je plný železa, vitamínu K a kyseliny listové. Vejce obsahuje kvalitní bílkoviny a brambory dodávají energii a vlákninu. V kombinaci s poctivou jíškou a česnekem vzniká nejen chuťový, ale i nutriční balanc. Navíc jde o pokrm bez masa, což ocení nejen vegetariáni, ale i ti, kteří chtějí dočasně odlehčit svůj jídelníček nebo ušetřit v náročném období. Je to recept, který se dědí z generace na generaci, přitom nevyžaduje žádné drahé suroviny.

Jak si ho připravit doma?

Tradiční český špenátový přívarek (pro 4 osoby):

• 500 g mraženého listového špenátu (nebo 300 g čerstvého)
• 2 lžíce hladké mouky
• 2 lžíce sádla nebo másla
• 1 menší cibule (volitelně)
• 2 stroužky česneku
• 250 ml mléka nebo smetany
• vývar nebo voda na zředění
• sůl, pepř, muškátový oříšek dle chuti

Postup:

Na tuku osmahněte nadrobno nakrájenou cibuli, přidejte mouku a udělejte světlou jíšku. Zalijte mlékem a trochou vody nebo vývaru, rozmíchejte metlou. Přidejte špenát, osolte, opepřete a nechte vařit asi 10 minut. Na závěr vmíchejte prolisovaný česnek a muškátový oříšek.

Podávejte s vařenými bramborami a vajíčkem natvrdo. Kdo chce luxusnější variantu, může přidat i pošírované vejce nebo pečený lososový filet. Pro jemnější chuť můžete do základu přidat i lžičku dijonské hořčice nebo kapku octa.

Kořeny a tradice v české kuchyni

Zajímavostí je, že přívarky tohoto typu mají v české kuchyni hluboké kořeny. Podle historických kuchařek se pokrmy podobného typu objevují už v 18. století, často v podobě zahuštěných zeleninových nebo mléčných omáček. Český přívarek se totiž neváže jen ke skromnosti, ale také k sezónnosti a lokálnosti surovin. Přívarek ze špenátu byl na jaře symbolem občerstvení po dlouhé zimě, kdy se kuchyně opět začaly zelenat.

A v některých regionech se podával i během velikonočních svátků jako lehké jídlo před bohatými hodovými dny. V lidových tradicích byl spojován s očistou a novým začátkem. Někteří starousedlíci dokonce tvrdí, že přívarek připravený s láskou má schopnost „uklidnit duši“. Dnes se k němu s oblibou vrací i mladí kuchaři a food stylisté, kteří mu dávají nový vzhled a servírují ho na moderních talířích s důrazem na estetiku.

Až si příště naservírujete talíř se zeleným přívarkem, bramborem a vajíčkem, vzpomeňte si, že pro někoho na druhé straně světa jde o raritu, kterou stojí za to dokumentovat na kameru.