Jaká byla Praha v roce 1845? Ukazuje to historická urbanistická mapa
Bourání hradeb, urbanizace i výstavba nových městských částí. To všechno a mnohé další čekalo Prahu během 19. století. Na to, jak vypadala a co vše se v tomto čase odehrálo, se můžete podívat nejen v mapách.
Werfchowitz, Nufsel, Bubenecz či Holesekowitz. Taková, ale i další označení, najdeme na pražských mapách, které pocházejí z 19. století. V tomto období byla Praha rozdělena na několik historických částí. Mezi samostatné celky patřil Josefov, Hradčany, Malá Strana, Nové Město a Staré Město. 19. století bylo spjato s dramatickými proměnami. Město se rozrůstalo, měnilo svou strukturu a reagovalo na průmyslovou revoluci.
19. století mimo jiné patřilo národnímu obrození
Stejně jako v dnešní době, také v 19. století se na území Prahy odehrálo mnoho zásadních a zajímavých událostí. Klíčovou roli pro národní obrození sehrálo 1. ledna roku 1831 založení Matice české. Instituce, která jako peněžní fond a nakladatelství podporovalo vydávání české literatury.
Lidé se museli rozloučit s hradbami
Od roku 1886 došlo také k zásadnímu začátku přestaveb města. Ty byly spojeny se zbořením pražských hradeb. Zatímco v minulosti tyto středověké hradby chránily město, v tehdejší době již byly spíše na škodu. Praha toužila po svém rozvoji. Díky zboření hradeb tak mohlo dojít k rozšíření města, výstavbě nádraží, veřejných parků i měšťanských čtvrtí, jakými byly například Vinohrady, Karlín nebo Žižkov. Možná si říkáte, že zbourání hradeb není nijak důležité. Ve skutečnosti bylo symbolem a důležitým mezníkem pro přechod k moderní urbanistice
Rok 1845 – postavení prvního vlakového nádraží
Podíváte-li se pozorně na mapy pocházející z roku 1845, můžete si všimnout postavení vůbec prvního pražského železničního nádraží – Masarykova nádraží. Hlavní nádraží, které se dříve jmenovalo Františkovo, bylo vystavěno až v roce 1871. Po jeho výstavbě došlo k napojení Prahy na evropskou železniční síť. Na mapách lze zahlédnout nejen železniční tratě, ale také depa.
Praha byla v těchto letech součástí Rakouska-Uherska. A to konkrétně od roku 1867 až po rozpad monarchie v roce 1918. Již od roku 1861 mělo město vlastní zastupitelstvo. To bylo voleno a rozhodovalo v mnoha zásadních oblastech města. Na dálku bylo město ovlivňováno císařskou byrokracií z Vídně.
Staré mapy i pohledy a filmy připomenou mnohé
Na Prahu v období 19. století lze zavzpomínat v mnoha dobových snímcích. Některé z nich byly natočeny před pár lety. A nutno říct, že podobu tehdejší Prahy zachycují poměrně věrohodně. Tak například v minisérii Božena je Praha zachycena v době národního obrození. V historickém seriálu o Heinrichu Mattonim „Já, Matonni“, je Praha zase součástí dobového koloritu.
Seriál Prahu zachycuje od poloviny 19. století do roku 1910. Po ulicích jezdí kočáry, pánové nosí cylindry a dámy jsou oblečené do korzetů. Praha je v této době místem byznysu a politickým i módním centrem. Je symbolem vyšší společnosti i prestiže. Aby si to lidé uvědomili, v seriálu se objevují i Karlovy Vary. Ty jsou oproti Praze v naprostém kontrastu.
Každá doba má své plusy a mínusy. Zatímco v 19. století byli Pražané zaneprázdněni národním obrozením, v současné době se Praha snaží propojit moderní a tradiční architekturu. Zavzpomínat na minulost můžete prostřednictvím map, fotografií i dobových filmových či seriálových snímků.
Zdroje: starapraha, stoplusjednicka, lidovky
