Filmová hádanka: Jaká je bezkonkurenčně nejblbější česká pohádka všech dob? Napovíme: Zahrál si v ní Karel Gott

Co se stane, když se ambiciózní plán zvrtne v noční můru? Československá pohádka z roku 2018 to znázornila dokonale. Karel Gott v roli kováře, drak a obří rozpočet, přesto vzniklo dílo, které diváci dodnes označují za nejhorší domácí pohádku. Vždyť i na ČSFD má hodnocení pouhých třináct procent.

Hvězdné obsazení v čele s Karlem Gottem a rozpočet, který umožnil najmout šest set komparzistů, naznačovaly, že půjde o povedené dílo. Bohužel se z pohádky nakonec vyklubalo jedno z největších filmových fiasek domácí produkce. Už při prvním promítání diváci opouštěli sály a kritici hledali umírněná slova pro popis toho, co právě viděli. 

Zlatý slavík v nejhorším filmu

Gott dokázal zazpívat prakticky cokoliv, ale roli kováře si možná měl rozmyslet. Zlatý slavík se poprvé ve filmu pokusil o slovenštinu, což mnohým divákům nepřišlo příliš povedené. Gott, který si mohl vybrat mezi rolí krále a kováře, nakonec zvolil prostého řemeslníka. Mnoho fanoušků dodnes považuje tuto roli za nejhorší v Gottově filmografii.

Hlavním hrdinou je dvouhlavý drak Čmoudík, jehož jedna hlava mluví česky a druhá slovensky. Ve výsledku však drak působil neohrabaně a digitální efekty připomínaly spíše počítačové hry z devadesátých let. Diváci popisovali výsledek slovy jako „hnus fialovej“.

Dvojjazyčný experiment, který se nevydařil

Zatímco tvůrci doufali, že dvojjazyčnost přiblíží oběma národům jejich společnou minulost, výsledek byl opačný. Karel Gott mluvil slovensky, ačkoliv hrál českého kováře, zatímco slovenská herečka Kamila Magálová se pokoušela o češtinu. 

Tento jazykový chaos vedl k situacím, které hraničily s absurdnem. Diváci popisovali Gottovu slovenštinu jako „příšernou“ a „urážkou pro uši“. Experiment s dvojjazyčností se tak stal hlavní příčinou neúspěchu celého projektu.

„Pán Rapoš, bývalo dobrým zvykem, že lidé svoje exkrementy splachovali do záchodu a nechodili s nimi exhibovat do kino,“ komentuje na ČSFD jeden z recenzátorů.

Rapoš jako scenárista, režisér i skladatel

Dušan Rapoš se rozhodl, že bude univerzálním umělcem. Napsal scénář, pohádku režíroval i k ní složil hudbu. Tato snaha o totální kontrolu nad projektem se ukázala jako osudová chyba. Možná bylo lepší rozdělit odpovědnost mezi více odborníků.

Natáčení probíhalo na romantických místech, mezi nimi nechyběl například hrad Budatín, Štramberk nebo zámek v Karviné. Pro film vzniklo sto dvacet originálních kostýmů. Krásné lokace a bohatost kostýmů však nemohly zachránit scénář a režii, které diváky zklamaly na celé čáře.

Třináct procent na ČSFD a lavina negativních ohlasů

Reakce odborníků i diváků byly drtivé. Na známém hodnotícím portálu získala pohádka průměrné hodnocení třináct procent. Takto nízké skóre dosahují pouze skutečně katastrofální snímky. Recenzenti neměli slitování. 

Popisovali film jako „galaktický blábol“, „filmový teror“ nebo „zlo, které děti nesmí vidět“. „Když dvouhlavého draka bolí hlava, je problém v tom, že neví která, protože… je pako? Kovář mluví pseudoslovenštinou tak strašnou, že to uráží i mé, vůči prznění slovenštiny zcela inertní, ucho,“ nešetřil hněvem další z diváků.

Nadešel čas prozradit odpověď na filmovou hádanku

Nejhorší česká pohádka všech dob se, na základě ČSFD recenzí, jmenuje „Když draka bolí hlava“.  Pohádka režiséra Dušana Rapoše měla oslavit sté výročí vzniku Československa, ale místo oslavy se postarala spíše o skandál. Karel Gott, který si zahrál po boku svých dcer, se stal nechtěným symbolem celého debaklu.

Film skutečně dosáhl svého cíle, spojil Čechy se Slováky. Bohužel je spojil spíše pomocí společného odporu vůči tomuto dílu.