Slavný český herec dodnes nedostal ani korunu. Na výplatu čekal přes 50 let, i když byl miláčkem národa

Bez práce nejsou koláče. Někdy se ale člověk ani odměny za dobře odvedenou práci nemusí dočkat. Své o tom věděl i známý herec a režisér, který v minulosti bojoval s režimem i chudobou. 

Byl talentovaným hercem, režisérem, spisovatelem i pedagogem, kterého proslavila především druhá polovina minulého století. Ačkoliv si Jan Kačer užil mnohá trápení s komunistickým režimem, dokázal si i díky své rodině udržet pracovní nasazení. Nebylo to ale vždy jednoduché. Jednou mu dokonce nebyl vyplacen ani honorář. O této události s nadhledem mluvil ještě mnoho let poté. Jeho vyplacení už se ale bohužel nikdy nedočkal. Stalo se to v době, kdy politický režim tomuto slavnému umělci výrazně komplikoval osobní i pracovní život. 

Práce a postoje herce se režimu nelíbily 

Když začínal se svou hereckou a režisérskou prací, asi nikdo netušil, jak těžké časy mu toto povolání přinese. Po vystudování DAMU se pustil do režie a to hned takových děl jako Revizor, Na dně či Višňový sad. Na začátku své kariéry spoluzaložil Činoherní klub. V něm účinkoval jako herec i režisér. Filmovou slávu si získal díky filmům Údolí včel, Konec agenta W4C nebo Smrt si říká Engelchen. 

Jan Kačer svou uměleckou práci miloval. Byť se v období komunismu objevovalo mnoho umělců, kteří proti režimu aktivně vystupovali, v jeho případě se nic takového napřímo nedělo. Byl aktivním členem Činoherního klubu a spolu s manželkou Ninou Divíškovou se starali o své tři děti. Právě Činoherní klub mu ale dokázal pěkně zavařit. Jednalo se o divadlo představující uměleckou odvahu a také centrum svobodného myšlení. Jako takové často pracovalo na divadelních hrách, které byly z ideologického hlediska problematické. 

Těžký život mu pomáhala zvládat manželka 

I proto bylo v roce 1974 rozhodnuto o přesunu Kačera z Prahy. Ten se tak, aby mohl pokračovat ve své práci, přesunul do Státního divadla v Ostravě. Město ani život tam mu nikdy nepřirostl k srdci natolik, aby zde začal žít. Přes týden se věnoval zaměstnání, na víkendy jezdil za manželkou a dcerami do Prahy. Takový život prožíval až do poloviny 80. let. 

Finanční problémy řešil nárazovou prací 

I v Ostravě ale byly některé inscenace, například Příliš hlučná samota od Bohumila Hrabala, zakázány. Režim nedokázal zapomenout ani na jeho angažovanost v trezorových filmech vystupujících proti socialismu či na jeho občasné postoje proti režimu. Byť si v Ostravě alespoň částečně mohl užívat tvůrčí svobodu, rozhodně se nejednalo o šťastné životní období. 

Ne vždy herec dostal zaplaceno 

Problémy přicházely i v oblasti financí. Aby dokázal uživit rodinu, věnoval se kromě divadla i dalším zaměstnáním. A právě v té době mu jeden z jeho příležitostných přivýdělků nebyl zaplacen. Sám Kačer uváděl, že se jednalo o pár tisíc korun. V té době tedy poměrně vysokou částku, kterou už Jan Kačer nikdy nezískal zpět. Za brigádu známý herec nedostal zaplaceno. Zdroj: Shutterstock

Po pádu komunismu se jeho práce opět rozjela naplno 

Opětovného úspěchu a také radosti ze života se Jan Kačer dočkal až po sametové revoluci. Vrátil se zpět do milované Prahy a začal se umělecky angažovat tak, jak si on sám přál. Navíc byl také zvolen poslancem Federálního shromáždění za Občanské fórum a aktivně se podílel na demokracii v České republice.