Po filmu S tebou mě baví svět se po ní slehla zem. Slavná herečka Šulcová zvolila život v ústraní

Každý herec za svou kariéru zažije jednu roli, která ho vynese na vrchol. Někdy to může být požehnání i prokletí zároveň. Ikonická role totiž dokáže herce přehlušit a diváci už ho nedokážou vidět jinak. Pro něj je pak náročné tento úspěch překonat a některým se to stává osudným. I mezi českými hereckými hvězdami se najdou tací, kteří kvůli jedné ikonické roli s herectvím skončili.

V životě herce se většinou objeví jedna ikonická role, která se zapíše do historie. S tím ale souvisí i to, že diváci mu charakter postavy přiřknou napořád. To znamená, že v očích diváků není herec někdo, kdo postavu ztvárňuje, ale že takový opravdu je.

Když se herec stává rolí

V České republice to není tak časté jako v zahraničí, ale i u nás se to stává. V tu chvíli nemá herec často na výběr a přicházejí mu nabídky na stejné charaktery stále dokola. Tlak a očekávání veřejnosti tomu také nepomáhá a pro některé herce to může znamenat konec kariéry.

Ať už se jedná o film nebo seriál, stačí jedna výrazná a nezapomenutelná role a diváci přestávají rozlišovat herce a postavu. Pro herce to pak znamená opakování stejných typů rolí a psychické vyčerpání.

Když ztvární herec psychopatického sériového vraha absolutně uvěřitelně, lidé ho často vnímají jako danou roli a nabídky přichází většinou na podobné záporáky.

Jedna role poznamená celou hereckou kariéru

Není to ale jen o tom, že herec dostává jeden typ rolí. Je hned několik rovin, jak se na to lze dívat.

• Prvním problémem je to, že lidé si se jménem herce vybaví jednu zásadní roli a produkce pak vyžadují to, kde je jistý zájem a zisk. Pokud se to lidem líbí, dostanou toho více.
• Druhým problémem je mediální obraz. Ikonická role nastaví další očekávání a diváci i média čekají stejný, možná lepší, výkon. Všechno se točí kolem jedné role a každý další počin, který se jen trochu liší, je srovnáván s touto jednou ikonickou rolí.
• Třetí problém může nastat u samotného herce, který se cítí spoután jednou rolí a ztrácí motivaci dále tvořit. Tomuto efektu se říká typecasting, neboli obsazování podle typu. Ve zkratce jde o to, že průměrný obyčejný herec dostává nabídky na různé typy rolí, zatímco herec jiné rasy nebo pocházející ze specifické kulturní vrstvy dostává často jeden specifický typ role.

Začátky a cesta na vrchol

Herečka, o které mluvíme, se narodila v Československu, v době, kdy být hercem nebylo snadné. Studovala herectví, absolvovala konzervatoř a hned poté získala své první menší role ve filmech.

Poté přišla velká změna. Získala roli, která ji vymrštila na vrchol, diváci ji poznávali a režiséři také. Postava, kterou ztvárnila, byla ikonická a právě proto osudná. Do povědomí diváků se zapsala právě díky této roli a jakmile přišly nové nabídky a nové role, lidé ji stále srovnávali s tou jednou.

Pro herečku to znamenalo, že místo soustředění na nové role stále bojovala s minulostí. V té době už měla za sebou několik úspěchů, několik let na scéně i uznání od kolegů. Ale jakmile přišla ona ikonická role, všechno se změnilo.

Odchod z herecké branže nebyl dramatický

Postupem času herečka cítila, že herectví ji nenaplňuje. Talent jí zůstal, ale kinematografie už nebyla stejná. Nabídky ubývaly, a když se nějaká objevila, nebylo to něco, co by ji naplňovalo a bavilo. Díky své roli v komedii S tebou mě baví svět si ji diváci zapamatovali, ale stala se herečkou, která vrcholu kariéry již dosáhla a lidé si ji pouze připomínají.

Nakonec se rozhodla z hereckého světa zmizet. Sama dodala: „Nebýt ale Marie, kdo ví, jestli by si někdo na mě dneska ještě vzpomněl.“ Právě díky Marii Poledňákové se proslavila v roli Kateřiny Horákové, která se jí později stala osudnou.

Život po herectví a zajímavosti

Po odchodu z herecké branže změnila svůj styl života. Začala se věnovat menším projektům, charitě a dobrovolnickým aktivitám. Dlouho se o herečce nevědělo, protože se stáhla do ústraní. V období její největší slávy ji fanoušci obdivovali a její role byla velmi často reprízována.

Když skončila s herectvím a stáhla se z veřejného života, občas se objevovaly teorie o tom, jak dále žije a také názory, že herectví bylo nesvobodné a zničilo talentované herce. V pokročilém věku jí občas nějaká herecká nabídka přišla, ale nesla se v duchu jediné ikonické role a sama herečka je odmítla s tím, že nechce žít v minulosti.

Jméno si diváci pamatují, další role už tolik ne

Tou herečkou je Jana Šulcová. Narodila se 8. února 1947 v Praze a zemřela ve věku 76 let. Byla známá například z filmu Kotva u přívozu, Smrt si vybírá nebo již zmiňovaná komedie S tebou mě baví svět. Po těchto rolích zmizela z veřejného života a k herectví se vracela sporadicky.

V období, kdy se herečka ocitla na vrcholu své kariéry to vypadalo, že to je teprve začátek. Stala se velmi populární a diváci ji poznávali. Bohužel tlak slávy a náročné herecké profese způsobil pád. Podle dostupných informací propadla alkoholu a lékům. Ze závislosti ji dostalo až zhoršení zdravotního stavu, které ji donutilo podstoupit operaci.

To, co vypadalo jako sen, se proměnilo v krutou realitu. Herectví pro ni přestalo být radostí, protože její herecká persona se zacyklila u jedné ikonické role. Poté přišly problémy v osobním životě, rozvod s Oldřichem Víznerem, děti se vydaly vlastní cestou, což mělo vliv i na hereččinu psychiku.

Konec jedné éry

V pozdějším věku přiznala, že o herectví mají lidé často iluze. V tomto období žila sama ve vile, kde podle ní prostor obývají duchové. Dokonce s nimi měla i komunikovat. To, co začalo jako slibná herecká kariéra, skončilo smutně.

Hranice mezi herectvím a osobním životem byla v tomto případě tenká. Po své ikonické roli přestaly přicházet nové role, nebo alespoň ty, které byly odlišné od té legendární z filmu S tebou mě baví svět. V ten okamžik se Jana Šulcová rozhodla kariéru ukončit, přičemž to nebylo z nenávisti k herectví, ale spíše pro vystoupení ze stínu jedné role.

Herečka, na kterou rádi vzpomínáme

Slavná role nemusí být vždy výhra. Určitě dokáže herce katapultovat na vrchol, ale pokud ji nedokáže během kariéry překonat, bude to to jediné, na co si lidé vzpomenou. Jana Šulcová byla talentovaná herečka, kterou ale bohužel zastínila jedna role. Pro diváky může být tento příběh připomínkou, že herec není jen jedna role, a že za každou rolí stojí člověk, který ji pouze ztvární.

Zdroj: eprints.lse.ac.uk, fdb.cz, idnes.cz