Na tenhle film do kina nechoďte. Po 14 dnech od premiéry ho Netflix hodil online

Jsou filmy, které mají tak lákavé trailery, že se těšíte, až vyjdou v kině. Pak tam naběhnete s celou rodinou, koupíte si tuny popcornu a užijete si večer naplno. Je vlastně skoro jedno, jestli se vám film líbil, protože po pár dnech s hrůzou zjistíte, že film už je k dispozici na vašem Netflixu. V tu ránu si vzpomenete na účtenku a dojde vám, že to byly vyhozené peníze.

Za mě je to film, který se v kině snadno mine účinkem. Sedíte v sále, koukáte na životní drama jednoho herce, posloucháte dlouhé rozhovory a někde v hlavě vám běží myšlenka, že by to doma na televizi vlastně působilo úplně stejně. Jde totiž o to, že vlastně zvuk ani velké plátno tomuto filmu nic nepřidá, a proto vám dojde, že peníze za lístky byly celkem zbytečnou rozmařilostí. Ono i ten popcorn si dneska lze udělat doma ve stejné kvalitě, takže proč jste vlastně brali celou rodinu? Jasně, je to asi zážitek, na druhou stranu, nebylo by lepší stejné peníze dát třeba za zábavný park? Možná by to vyšlo i lépe, nemyslíte?

Režisér chodí v Netflixu v pantoflích

Netflix už dlouhá léta natáčí s režisérem tohoto snímku Noahem Baumbachem. Je to možná proto, že Baumbach umí přizpůsobit své filmy přímo divákovi Netflixu a zároveň dokáže nenudit pořád stejnými snímky. Je to pokaždé trošku něco jiného. V tomto snímku to opět potvrzuje. Je to vlastně takové psychologické okýnko do filmové hvězdy, které možná trochu hollywoodsky dělá vlastně z hlavního herce chudinku. Jde o to, že George Clooney, který ztvárnil hlavní postavu, se na první pohled zdá jako šťastná herecká hvězda, která má všechno, točí film za filmem a nemá si nač stěžovat.

Jak už to tak bývá, nic není tak jednoduché a nic není tak krásné, jak se na první pohled zdá. Jay má sice opravdu život v hrsti, ale netrvá dlouho a role se otočí a život si s ním pěkně pohraje. Začne to tím, že jeho dcera se rozhodne roztáhnout křídla a vylétnout z rodinného hnízda. To by samo o sobě bylo celkem snesitelné, jenže do toho Jayovi umírá jeho kolega z branže a rázem tady máme osobní krizi, s kterou se herec musí nějak poprat.

Co má sebestředný člověk vlastně vidět

No a zde nastává ten zvrat. Jak má vlastně herecká postava poznat sebe sama, když si pořád na něco hraje? Divákovi je tak nabídnuto přemítání o tom, do jaké míry se my jako lidé vnímáme jen jako osobnost, kterou z nás tvoří to, co děláme. Někdy protože musíme, protože je to naše práce, nebo protože to po nás chtějí ostatní. Jay to nemá jinak a jako herec má ještě o chlup větší problém zjistit, kdo se vlastně skrývá za jeho hereckou schránkou.

Je tam vůbec někdo, koho může poznat? Jak je vůbec možné, že nechal svou kariéru vstoupit mezi sebe a své dcery? Stálo to všechno vůbec za to? To jsou všechno otázky, které v sobě řeší a na které nezná odpověď. Jayovu snahu o jejich zodpovězení budeme sledovat při cestě do Itálie, kde má převzít prestižní ceny za herectví. Do Itálie ho bude doprovázet věrný manažer a přítel Ron, kterého hraje Adam Sandler.

Kdyby měl Bůh na stvoření světa jen 6 dní

Tento film má opravdu našlápnutý nápad, jeho zpracování ale pokulhává. Scénář je napsán tak, abychom cítili citlivou a melancholickou schránku člověka, který se ocitl v životní slepé uličce. V určitou chvíli si Jay začne uvědomovat závažnost svých životních rozhodnutí a my tak sledujeme, jak člověk může snadno cítit výčitky sám k sobě kvůli rozhodnutím, která mu dříve přišla správná. Najednou je nám zcela jasné, že to, co se jevilo jako krásný, záviděníhodný život, je najednou pryč a my vidíme citlivou a křehkou stránku člověka, který vypadal, že má vše pod kontrolou.

Jay Kelly ale není žádný chudáček, samozřejmě že všechny věci, které udělal, konal s vědomím toho, že myslí sám na sebe a dělal je pro své vlastní dobro. Zároveň se ale dostaneme do bodu, kdy si to hlavní hrdina všechno uvědomí a dojde mu, že se chová poněkud sebestředně.

Krása střídá zklamání

Jak jsem řekl, snímek Jay Kelly je výborně vymyšlený, ale už není tak dobře provedený, a to i přes hvězdné obsazení. Postavy totiž nejsou tak moc uvěřitelné a když se děje něco filozofického, prostě to postrádá hloubku, kterou by to hravě mohlo mít. Je to takové celé značně neosobní a vlastně máte z toho nakonec dojem, že je to nějaké nedotažené.

Škoda, protože námět je to opravdu luxusní a kdyby to bylo více propracované, mohlo by to mít pořádnou hloubku a spoustu momentů uvědomění i pro diváky. No a vy, co jste na to šli do kina, jste to asi pocítili nejvíc na vlastní kůži, mohli jste počkat 14 dní a zkouknout to online. Dejte filmu šanci, pokud máte předplacený Netflix. Je to zajímavý nápad, jen při pohledu na potenciál filmu, je to trochu zklamání.

Zdroje: AVmania.cz, csfd.cz, FandímeFilmu.cz