Je to oficiální: Po 40 letech se v Česku objevil seriál, který měl být navždy pohřbený na dně trezoru

Občas se stane, že se po desítkách let jako blesk z čistého nebe vrátí titul, který jsme tu vlastně nikdy neviděli. V divácké paměti zůstal jen jako jakási zvěst, kuriozita z cizí televize a pár útržků z fanouškovských webů. Najednou se však začne mluvit o tom, že by mohl dostat šanci, a to se vším, co k tomu patří. Příběh, herci, hudba i nové technologie.

Na první pohled zcela obyčejná dětská sci-fi z počátku osmdesátých let. Na druhý pohled projekt s výjimečným československým otiskem, slavnou autorovou stopou a nečekaně aktuálním tématem času a paměti. Desítky let u nás chyběl, oficiální vysílání se nekonalo, knihy nevyšly a zbyla tak jen legenda. Teď se ale celá situace mění a snímek, který byl pro tuzemské publikum nedostupný, je po víc než čtyřiceti letech oficiálně blíž k oživení než kdy dřív.

Co se to k nám vlastně vrací?

Znovuobjevený seriál nese název Připoutejte se, letíme nad Atlantidou. Třináctidílná série pro mládež vznikla v koprodukci československé, západoněmecké, rakouské a švýcarské televize, podle románů Johanny von Koczian. Scénář sepsal Ota Hofman, režii měl na starosti Thomas Fantl a hudbu složil Karel Svoboda, tedy jména, která na domácí půdě známe velmi dobře. Premiéra proběhla v roce 1982 na stanici ZDF. V Československu se seriál nikdy nevysílal.

Základní parametry působí dnes téměř nostalgicky. Epizody o přibližně 25 minutách, rodinné dobrodružství se sci-fi prvky a výrazné herecké obsazení. V seriálu se objevuje tehdejší dětská hvězda Tomáš Holý po boku Rudolfa Hrušínského se spoustou dalších českých i německých herců. Koprodukční razítko z něj dělá svého druhu historický dokument, který přibližuje to, jak se na přelomu 70. a 80. let dělala evropská televizní série.

Proč se o seriálu mluví právě teď? Protože po více než čtyřech dekádách se objevil realistický plán, jak ho přivést k českým divákům, a to s českými hlasy, které by málokdo čekal. Nejde o zázrak, ale o moderní technologii: AI rekonstrukci hlasů slavných herců z dobových záznamů.

AI dabing, práva a realita aneb jak se legendy vracejí

V lednu 2025 se na českém internetu objevily zprávy, že vznikly ukázky českého znění vytvořené pomocí umělé inteligence, a to včetně hlasů Tomáše Holého a Rudolfa Hrušínského. Nejde o hotový dabing pro vysílání, ale o důkaz, že technologie umí na základě archivních nahrávek vytvořit kvalitní přiblížení dobového hlasu. Zájem publika i médií byl okamžitý a seriál, který se u nás nikdy nevysílal, se najednou stal tématem dne.

Druhou a dnes klíčovou rovinou jsou licenční práva. Právě nejasný vlastník vysílacích práv je to, co brzdí případné uvedení pro české publikum. Česká televize uvádí, že práva nikdy neměla a německá strana je údajně také nedrží v podobě, která by umožnila hladký převod. Administrativa a byrokracie tak může být větší překážkou než samotná technologie.

Tlak zdola každopádně sílí. Dlouhodobě existuje fanouškovská výzva směrem k domácím vysílatelům, aby seriál zakoupili a uvedli. Signatáři argumentují kulturním dědictvím, koprodukční historií a tím, že jde o ztracený titul, který k nám jednoduše patří.

O čem seriál vlastně je, čím může zaujmout?

Děj se točí kolem chlapce Rohna z roku 3000, který s pomocí stroje času míří po stopách svého strýce, vědce obviněného z porušení základního zákona o cestování časem. Když se zařízení poškodí, chlapec se objeví v roce 1982 a ocitne se ve světě, který se od jeho domova liší takřka ve všem. Z dobrodružství na pomezí sci-fi a rodinného žánru se stává putování po Evropě i čase.

Z dnešního pohledu zaujme kombinace evropské koprodukce, výrazné hudby Karla Svobody a přítomnost českých osobností před kamerou. Právě to je důvodem, proč má seriál u nás tak mýtický status. Výrazným faktorem je i estetika tehdejší doby. Obraz, střih, výprava i způsob vyprávění tehdejších děl se dnes vracejí v retro vlně nových seriálů.

Máme ho tedy šanci vidět v češtině? Technická cesta existuje, fanouškovská poptávka je znatelná a mediální pozornost běží. Poslední bariéra tedy spočívá ve výše zmíněných autorských právech. Pokud se tuto situaci podaří vyřešit, zapomenutý poklad z trezoru může po čtyřiceti letech konečně vyplout i na české obrazovky. Do té doby zůstává Atlantida těsně pod hladinou.

zdroje: cs.wikipedia.org, csfd.cz, tv.idnes.cz