Jediná československá herečka, která mohla vyfouknout Oscara Meryl Streep. Chybělo málo a v USA by byla hvězdou

Jsou okamžiky, kdy se zdá, že vám osud poklepal na rameno a od té chvíle půjde všechno samo. A jestliže tomu podlehnete, ani si nevšimnete, kdy se to všechno zhatilo. Někdy to tak mají i herci. Osud jim nabídne příležitost, oni se jí chopí, neboť ta se neodmítá. A stejně to nakonec zásahem vyšší moci dopadne jinak.

Na začátku osmdesátých let se jeden americký režisér rozhodl natočit adaptaci slavného románu Sophiina volba. A hledal představitelku hlavní role. Potřeboval herečku, která ukáže, jak v sobě nese bolest, sílu, ale i křehkost. Konkrétně jde o rozhodnutí, které musí Polka, matka dvou dětí, učinit v koncentráku v Osvětimi. Má možnost jednomu ze svých dětí zachránit život a to druhé poslat do plynové komory.

Styronovo nadšení: autor chtěl neamerickou Sophii

Na stole se objevila jména dvou hereček, přičemž jedna už byla světoznámá a druhou, protože pocházela z východní Evropy, v Hollywoodu neznali. I přesto si ji režisér do New Yorku pozval. A ona tam předvedla takové kamerové zkoušky, že byli všichni přítomní ohromeni. Autor románu William Styron byl jejím výkonem tak fascinován, že ji do role rozhodně chtěl. Tak silný dojem na něj udělala. Jenže svět filmu není pouze o talentu. Mají k němu co říci producenti, marketing a jména, která film dokáží prodat.

Takže konečný verdikt zněl v neprospěch této evropské uchazečky. Vybraná herečka, tedy Meryl Streep, obdržela za svůj výkon ve filmu Oscara, kdežto ta druhá, která mohla být na jejím místě, se vrátila domů. Nikterak nezahořkla, ale věděla, že právě zmeškala vlak, který ji mohl odvézt nejen do jiného světa, ale i do jiného života. Což by v té době nejspíš uvítala.

Jméno prodává víc než talent

Na tomto místě už by bylo na čase prozradit, že se jednalo o slovenskou herečku. Její dveře do Hollywoodu už se skoro otvíraly, ale objevily se překážky, které je opět přibouchly. Producenti filmu trvali na tom, že hlavní roli musí ztvárnit známá tvář, která bude zárukou, že se bude film líbit a prodávat. Pro slovenskou divu by bývalo stačilo tak málo a filmové dějiny i její soukromý život se mohly ubírat jiným směrem.

Režisér filmu se jmenoval Adam Pakula. Sešel se i s Milošem Formanem, co ten si o obsazení hlavní role v Sophiině volbě myslí. „Ber Magdu, dostaneš Oscara. Když se rozhodneš pro Meryl, dostane Oscara ona a ty nic,“ radil Forman. A na mysli měl Magdu Vášáryovou. Tohle se odehrálo v roce 1981. Pakula byl v podstatě donucen vybrat si Meryl Streep a stalo se to, co Forman předpověděl. Oscara dostala Streepová, Pakula nic.

Postřižiny jako vstupenka do Ameriky

Na tohle období dnes vzpomíná Magda Vášáryová už s klidem. Ale tehdy to bylo asi velké rozčarování. Tím spíš, že už to byla její čtvrtá nabídka na zahraniční natáčení a opět to nevyšlo. Třikrát proto, že jí nebylo dovoleno opustit republiku, tentokrát zase hrály roli jiné vlivy.

„Když jsem točila Postřižiny, strávil s námi režisér Pakula dva dny. To, aby viděl moji práci. A když jsem se ve studiu Paramount v New Yorku postavila před kameru, všichni vyjeveně koukali. Měla jsem za sebou 80 inscenací a kamery jsem si uměla podmanit. Autor knihy Styron mě do té role velmi chtěl,“ vysvětlovala Vášáryová.

Později William Styron zavítal i do Prahy a před novináři přiznal, jaký dojem na něj slovenská herečka udělala: „Když jsem ji viděl, byl jsem okouzlen její krásou i talentem. Roli nedostala kvůli zásahu producentů, kteří chtěli mít ve filmu známou star.“

Co by bylo, kdyby…

Magda Vášáryová se přiznala, že Meryl i trošku záviděla; vždyť mohla udělat světovou kariéru. A tím, že roli nedostala, začala uvažovat i o tom, že z herectví odejde. Co se nakonec stejně do značné míry stalo. Po sametové revoluci se vrhla na politickou kariéru a práci v diplomatických službách. A role ve snímku Sophiina volba? Ta už ji dávno nemrzí.