Na tenhle oběd jsme ve školní jídelně stáli frontu. Dnes by ho hygienik spláchl do kanálu
Ještě v 80. letech byla ve školních jídelnách a závodních stravovacích zařízeních všechna tahle jídla s vidinou výživné a zdravé stravy. Ale dneska to vidíme úplně jinak. Podle WHO se dokonce jedná o velmi nevhodnou formu stravování. Je to cesta k maléru. Pojďte společně s námi zavzpomínat, jak se jedlo dříve. A také proč je to dneska průšvih?
Jen si to představte. Zrovna jsou 80. léta a vy v socialistickém Československu vyrážíte jako dítě školou povinné na každodenní oběd. A na talíři najdete nějakou ze starých klasik českých jídelen. UHO – univerzální hnědou omáčku, nebo nějakou jinou levnou a rychlou recepturu. Tabulky a kniha Receptury teplých pokrmů byly už i tehdy svaté a především závodní jídelny se snažily tuhle kuchařskou bibli respektovat. Chyběla ale možná troška nadhledu a výživového vzdělání. Z pohledu dnešních tabulek se jednalo o katastrofu. A především, co se týče výživy mladých dětí a dospívajících. Taková Světová zdravotnická organizace (WHO) má některé z dřívějších socialistických receptů dost možná dodnes na černé listině.
Co nařizovaly tabulky v 80. letech?
Tehdejší výživové hodnoty byly trochu rozdílné od těch dnešních. Dříve byly výživové tabulky sice svaté, ale jejich náplň byla značně rozdílná od toho, co známe dnes. Děti měly jíst především sytě a vydatně. Hlavní roli mělo na talíři maso skoro 2,5 g bílkovin na kilo tělesné váhy. Což je ve finále pro malé děti poměrně řádná dávka. Zelenina sice byla součástí jídelníčku, ale vzhledem k jejímu množství a zpracování byla spíše na okrasu a doplnění, než že by se na ni děti těšily jako na běžnou součást jídla. Omáčky, které se servírovaly byly zpravidla plné tuku a dezerty s notnou dávkou cukru. Věřilo se, že stěžejní jsou právě tyto tři složky: cukr, tuk a bílkovina. Strava totiž měla dodat hlavně sílu a energii, aby se mohlo rychle zpět do práce. to už byla holt dobová ideologie. Dnes ale výživové teorie hlásají něco jiného. Z dlouhodobého hlediska je podobná strava neudržitelná a škodlivá.
Proč to WHO teď kritizuje?
Právě Světová zdravotnická organizace alarmuje veřejnost. Taková strava, která je založena výhradně na cukrech, tucích a přemíře bílkovin je prostě nevhodná pro každého. Natož pak pro malé děti. Za socialismu sice byla školní strava energetickou náloží, která dokázala dětem dodat sílu a udržet je v pozoru, ale chyběla jim vláknina a nějaká pestrost. A to je z dlouhodobého hlediska opravdu alarmující problém. Většina omáček zahuštěných moukou s vodou, cukrem přebyté dezerty a nehorázný počet extrémně zpracovaných polotovarů, to všechno WHO dneska označuje za stěžejní problém školního stravování. Tyhle problémy se samozřejmě netýkají pouze dětí a dospívajících. Špatné stravovací návyky se drží i starších generací, které právě vyrostly za socialismu a konzumovali tyhle recepty na denní bázi.
Jak se změnily tabulky dnes?
Dneska se samozřejmě na stravu kouká jinak. Většina výživových poradců a tabulkových vzorců vám doporučí upřednostňovat zeleninu, luštěniny, celozrnné pečivo a nejlépe čerstvé a nezpracované potraviny. Doporučená dávka bílkovin je oproti socialistickým normám taky sotva poloviční. Doporučuje se přibližně 0,9 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. Navíc se dbá na pestrost. Školní jídelny by měly nabízet kromě dezertů i ovoce a nějaké méně slané svačiny. To je podle WHO cesta ke zdravější a spokojenější populaci. Vzpomeňte si třeba na seriál My všichni školou povinní, kde je dobové socialistické stravování krásně vykresleno. Když se na to divák kouká, jako by se ocitl zpět v 80. letech a „pochutnával“ si ve školní jídelně na takových věcech jako jsou smažený mozeček nebo ikonický čočkový prejt. Z dnešního pohledu vyloženě nepředstavitelné, že tohle by dnešní děti měly jíst. Ale dříve to bylo jinak. Každý prostě jedl a nediskutoval. Až do doby, než WHO začalo bít na poplach.
Zdroje: csfd.cz, ferpotravina.cz, mzd.gov.cz, toprecepty.cz
