Tohle jídlo jsme jedli ve školních jídelnách běžně. Dnešní děti by to odmítly i hladové

Když se dnes my pamětníci ohlédneme zpět ke školním jídelním stolům, vybaví se nám vůně a chutě, které by dnešní inspekcí prošly jen stěží. Stravování za dob Československa mělo svůj nezaměnitelný ráz. Vařilo se spíš z toho, co bylo zrovna k sehnání než podle nutričních tabulek. Školní jídelna byla takovým mikrosvětem tehdejší reality: improvizace, jednoduchost a snaha zasytit za každou cenu. Dnešní děti by to možná ani nevzaly do úst.

Hlavním kritériem totiž nebyla kvalita, ale vydatnost. Jídlo mělo být teplé, levné a dostatečně syté. Výživové hodnoty se ocitaly na okraji zájmu. Vedl k tomu nedostatek surovin, přísné normy a tlak na množství. Kuchařky musely spoléhat na mouku, tuk a vodu jako na tři hlavní pilíře tehdejší gastronomie. Z těchto tří ingrediencí se rodily omáčky, polévky či nákypy; a všechny měly společného jmenovatele: hutnost. V zahušťovaných polévkách stála lžíce, omáčky se daly krájet.

Jídla bylo dost, ale ta kvalita…

O mase ani nemluvě. Vepřové bylo tlusté, takže dítě je stejně většinou vrátilo. A hovězí? To bylo tak tvrdé, že nešlo ani pokrájet, natož pokousat. A k tomu často UHO omáčka, jejímž základem byl tuk a připálená cibulka s jíškou. Tehdy se nedbalo na pestrost stravování, čerstvost ani výživové hodnoty. Teď mě ale napadla myšlenka? Jak je možné, že při tak nezdravém stravování byly děti štíhlé a ty dnešní – navzdory stravování zdravému – jsou ve velkém procentu obézní? Někde něco nesedí… To ale není dnešním zadáním, tak snad někdy příště. A nyní zpět k tématu.

Za dob Československa a mých školních let nikdo nepátral po původu surovin, nikdo nepočítal kalorie, neřešil obsah soli ani cukru. Jídlo bylo nezbytnou součástí školního dne, nikoli tématem k diskuzi a odborným pojednáním. Možná tehdy nebyly ani takové znalosti o zdravém stravování jako máme dnes. Tenkrát se neřešilo, zdali je omáčka bezlepková, ale jestli je jí dostatečné množství. Když jsem byla na druhém stupni, dostali jsme báječnou novou kuchařku. I když nevím jak, dokázala vytvořit tak báječná jídla, že jsme si ještě i přidávali. Zdravé to asi nebylo, ale chutné ano.

Jak je to v dnešní době

Současné školní stravování se řídí přísnými normami, kde je na prvním místě kvalita surovin, sleduje se obsah živin a dbá se na pestrost. Vím to, mimo jiné, i proto, že moje dcera pracuje jako hospodářka ve stravování ZŠ a MŠ a jídelníčky sestavuje podle velice přísných kritérií. Mají-li některé děti nějaké dietní výjimky, třeba právě alergii na lepek, musí jim školní stravování nabídnout odpovídající pokrmy.

A jídlo, na něž vzpomínám s krajním odporem?

To byla drožďová polévka. A pak ještě dušená mrkev. Protože jsem byla dítě, nevím, proč byla tato jídla ve škole tak odporná. A přitom jsme dušenou mrkev mívali i doma a chutnalo mi to. A o drožďové polévce říkala maminka, že tam školní kuchařky nejspíš dávají droždí syrové, a nikoliv zpěněné na másle a cibulce.

Je pravda, že když si na tuto polévku dnes vzpomenu, vybaví se mi zápach a vzhled jako kalná voda z nádobí. A proč byla ve škole hnusná dušená mrkev? Na to nepřišla ani moje maminka, a to byla nějaká kuchařka! Já je dodnes podezírám, že nám mrkev vařili v té odporné drožďové polévce.

Z droždí i mrkve lze připravit skvělé pokrmy!

Já sama jsem začala drožďovou polévku i dušenou mrkev vařit svým dětem. A chutná nám to všem do dneška. Zde je recept pro vás, kteří nevěříte, že by polévka z droždí mohla být chutná.

Na másle zpěníte cibulku s nastrouhanou mrkví. To zajistí nejen chuť, ale i skvělou barvu polévky. A když bude cibulka dozlatova, přidáte rozdrobené droždí. Zpočátku to bude trošku zapáchat, ale za půl minuty se tento základ příjemně rozvoní. Kdo chce může přihodit i nakrájený česnek, ale jen jeden stroužek; jinak by z toho byla spíš česnečka. Pak přilijete vodu nebo vývar, přidáte nastrouhanou kořenovou zeleninu a uvaříte do měkka. Osolíte a opepříte podle chuti.

Kdo chce může polévku zahustit lžící dětské krupičky, hrstí opražených ovesných vloček nebo chlebem. Anebo můžete do polévky zašlehnout vajíčko. Přidejte pokrájené čerstvé bylinky, kostičky opraženého pečiva a luxusní a zdravá polévka je na světě za půl hodiny.

Zdroje: TopRecepty, SvětCestovatele, NášRegion